O víkendu 18. a 19. července 2026 se v nottinghamském klubu The Level uskutečnila dlouho očekávaná událost – The Official Red Dwarf Convention 2026. Pro mnohé fanoušky, kteří na první oficiální akci pod záštitou Doug Naylor Company čekali desetiletí, to měl být splněný sen. Realita se však pro tisíce návštěvníků proměnila v to, co někteří neváhali označit za „smegging disaster“ nebo dokonce „JMC verzi Wonka zážitku“.
Logistická černá díra: Vítejte na „Frontaconu“
Hlavním tématem všech recenzí byla naprosto nezvládnutá organizace. Návštěvníci si stěžovali na chronický nedostatek personálu a chaos hned u vstupu. „Nebylo tam žádné značení, kam jít,“ uvádí jeden z účastníků, který si musel fotit mapu areálu z programu jiného fanouška. Kontroly lístků a zavazadel prakticky neexistovaly, což vyvolávalo vážné obavy o bezpečnost.
Největším problémem byly nekonečné a chaotické fronty, které daly akci přezdívku Frontacon.
Čekací doby: Fanoušci trávili v řadách na autogramy či fotky 90 minut až 4 hodiny.
Zmatek: „Nikdo nevěděl, která fronta je která,“ stěžuje si návštěvník, kterému personál s humorem odpověděl, že po takovém ránu „potřebuje pivo“.
Hierarchie lístků: Systém VIP balíčků (Bronze za £120, Silver za £290 a Gold za £435) zcela selhal, protože se všechny kategorie často míchaly do jedné nepohyblivé řady.
Samotné prostory klubu The Level byly pro 2000 lidí zcela nevhodné. Budova byla přeplněná, horká a hlučná. „Bylo to jako dehumanizující trh s dobytkem,“ popsal zážitek jeden z recenzentů s tím, že fanoušci byli „hnáni k stánkům podle kasty“.
Světlé body: Posádka, která nezklamala
To, co celou akci zachránilo od naprostého debaklu, byli samotní herci. Přestože Craig Charles působil na nedělním setkání unaveně a „posilněně“ ležákem, celá posádka byla k fanouškům nesmírně milá a trpělivá.
Nezapomenutelným momentem byl Danny John-Jules, který dorazil na autogramiádu s hodinovým zpožděním, s taškou z McDonald’s v ruce a začal objímat všechny na pódiu, dokud ho neodvlekli k jeho podpisovému stolku. Velký úspěch sklidil i James Baxter (představitel Ježíše), který se k posádce připojil jako náhradník za chybějícího Rickeyho Grovese. Norman Lovett se bohužel nemohl zúčastnit kvůli zranění po pádu.
Velmi oceňovaný byl panel Douga Naylora, kde vzpomínal na své začátky a přátelství s Robem Grantem. Doug také naznačil, že budoucnost seriálu vypadá nadějně – o nové speciály projevila zájem stanice Sky.
Technické poruchy a „Haribo“ záchrana
Technická stránka akce byla stejně tragická jako fronty. Mikrofony na pódiu neustále vypadávaly, což James Baxter komentoval vtipem o šíření bacilů při neustálém předávání jediného funkčního kusu. Když se program v neděli opozdil, moderátoři se snažili zabavit dav házením bonbonů Haribo a organizováním „Rimmerovy mexické vlny“.
Další šok čekal fanoušky u fotografií. Ty se tiskly manuálně na tiskárnách, které se neustále kazily. „Trvalo to tři hodiny, než jsem měl fotku v ruce,“ uvádí jeden z návštěvníků. Co se týče merche, výběr byl tristní – k dispozici byl pouze jeden stánek s obecným „nerd“ uměním a jeden s doprodejem věcí z 11. série.
Závěrečný verdikt
The Official Red Dwarf Convention 2026 zanechal v komunitě velmi smíšené pocity. Na jedné straně stála euforie z setkání s hrdiny dětství a skvělá Afterparty s Craigem Charlesem za mixážním pultem, na straně druhé pocit „hanebného tahání peněz z kapes“.
Jeden z recenzentů akci ohodnotil 4 body z 10 a dodal: „Byl to bolestivý zážitek. Zbytečně bolestivý“. Přestože organizátoři z Em-Conu vyjádřili snahu se z chyb poučit pro příští ročník k 40. výročí, mnozí fanoušci po letošní zkušenosti vzkazují: „Snězte mi uzenáče, už se nikdy nevrátím“.