Málokdo dokáže spojit svět vrcholového sportu a britského sci-fi sitcomu tak elegantně jako Michal Dusík. Známý sportovní komentátor je v komunitě fanoušků Červeného trpaslíka proslulý svou schopností propašovat kultovní hlášky i do těch nejsledovanějších přímých přenosů, včetně olympijských her.
V rozhovoru, který vedl Pavel Čermák z Facebookové skupiny Červený trpaslík – hláškuj a bav se a poskytl jej webu cervenytrpaslik.eu, Michal poodhaluje své fanouškovské začátky, které se datují k prvnímu vysílání seriálu v České televizi. Tato „láska na první díl“ ho provází dodnes a stala se inspirací pro mnohé spontánní momenty v jeho komentátorské kariéře.
Dozvíte se, proč je podle něj britský humor tak blízký české nátuře a jak Michal vnímá naši silnou fanouškovskou komunitu. Michal také vzpomíná na konkrétní okamžiky, kdy v éteru během olympiády ožily narážky na Fidži, či jak v Paříži vtipně propojil finále střelkyně Kochanské s postavou Kristýny z Trpaslíka. Ponořte se do povídání o tom, co se stane, když se „trpaslíkovské koření“ potká s momentální inspirací v přímém přenosu.
Pavel: Pamatujete si, kdy jste viděl Červeného trpaslíka poprvé? Byla to láska na první díl, nebo jste k němu musel „dorůst“?
Michal: Přesné datum už nevydoluji, ale bylo to ve vysílání ČT a rozhodně to byla láska na první díl a navíc láska nakažlivá, protože se rychle rozšířila i mezi mé syny.
Pavel: Co vás na seriálu tehdy nejvíc dostalo – britský humor, sci-fi atmosféra, nebo legendární hlášky jako například „mám všech šest bradavek v pozoru“?
Michal: Já měl vždycky rád britský styl humoru a taky sci-fi, takže tohle bylo přímo ideální spojení. Od první chvíle mě bavila hravost, spousta nádherně absurdních nápadů i situací. A samozřejmě i hlášky, protože stačilo slyšet „Všichni jsou mrtví, Dave“ a byl jsem chycen.
Pavel: Česká komunita fanoušků patří k jedné z nějvětších na světě.. Čím si myslíte, že si seriál získal právě Čechy? A jak fanouškovskou komunitu vnímáte vy osobně?
Michal: Já myslím, že obecně má britský humor k českému blízko a je to vidět i na popularitě u nás, ať už jsou to knížky, komedie nebo třeba seriály. Monty Pythoni, Douglas Adams nebo třeba staré britské komedie z 50. let, Rowan Atkinson, Terry Pratchett, Kingsley Amis, Jerome Klapka Jerome a mohl bych tady vypočítat spoustu dalších. Nevím, jestli za to může nějaká naše spřízněnost přes keltské prapředky :), ale přijde mi, že spoustu lidí u nás tenhle styl humoru vždycky oslovoval, a Trpaslík je na jednu stranu originální svým nápadem, ale zároveň naprosto dokonale zapadá do charakteristiky britského humoru. A je to styl humoru, který přímo svádí k tomu, aby se o něj člověk dělil s ostatními. Takže jsem moc rád, že takhle pevná komunita u nás je.
Pavel: Když se zrovna nekoukáte na Červeného trpaslíka, co si rád pustíte?
Michal: Trošku jsem to naznačil, Monty Pythoni jsou jistota, která nikdy nezklame, ale mám rád i The Simpsons či Futuramu a je i spousta skvělého českého (a také slovenského) humoru. V+W, S+Š, Š+G či L+S a samozřejmě DJC, Sklep, velkou radost mi udělalo třeba Kosmo 🙂 Jen není moc času. 🙁
Pavel: Který díl je váš srdcový? A je to ten, který byste dokázal citovat zpaměti i ve tři ráno během prodloužení hokejového semifinále?
Michal: Těžká otázka, spíš mi naskočí nějaké citáty při konkrétní situaci. Ale jistota je třeba „Ňurik, rutat, hérangr“ 🙂
Pavel: Kdybyste se měl přirovnat k některé z postav, kdo by to byl? Je něco co vás spojuje?
Michal: Tak jisté zvyky Listra Mistra v nás má asi každý a je jasné, že se každý chce nejvíc vidět v něm, ale máme v sobě i AJ Rimmera, Kocoura i Krytona a asi i proto nás ten seriál tak moc baví.
🎙️ Trpaslík v olympijském vysílání
Pavel: Kdy jste poprvé propašoval trpaslíkovskou hlášku do přímého přenosu? Byl to spontánní moment, nebo dlouho plánovaná „mise“?
Michal: To si pamatuju. Bylo to při slavnostním zahájení v Londýně při nástupu Fidži. Nechystal jsem si to. Prostě mě to v tu chvíli napadlo, i vzhledem k tomu, jak moc se celým zahájením prolínala britská kultura. Tak jsem zkusil jen tak lehce mrknout okem na ty, co seriál znají. Ale nebyla to první popkulturní připomínka v mých komentářích, už předtím došlo na Monty Pythony, Pulp Fiction, Star Trek, Star Wars, spousta odkazů na muziku i na české autory, třeba zrovna Cimrmana.
Pavel: Vědí kolegové ve štábu dopředu, že přijde trpaslíkovská vsuvka, nebo je to čistá improvizace? A je ve štábu ještě nějaký další „Trpaslíkovec“?
Michal: Nevím to ani já, ale žádného pravověrného souvěrce tu nemám, i když pár lidí Trpaslíka vidělo.
Pavel: Jak na tyhle hlášky reaguje dramaturgie? Máte většinou zelenou, nebo občas zazní něco ve stylu: „Tohle už je moc“?
Michal: Naštěstí nás nikdo nekontroluje, i když letos po zahájení se prý některé části řešili v kuloárech parlamentu, ale to nemělo nic společného s trpaslíkem 🙂
Pavel: Je těžké dostat takovou hlášku do vysílání tak, aby nerušila sportovní moment? Máte v hlavě jakýsi „radar“, kdy je ten správný okamžik?
Michal: Jak říkám, nikdy nemám dopředu připravené, že bych chtěl něco konkrétního říct, nechávám to na momentální inspiraci. Hlavně to musí být jen koření a ne, aby člověk jen za každou cenu hláškoval. Tedy přiznávám, že letos jsem dopředu věděl, že tam nějakou hlášku z Trpaslíka zkusím dát, abych pozdravil členy naší / vaší skupiny. 🙂 (pozn: skupina Červený trpaslík – hláškuj a bav se)
Pavel: Máte nějakou vysněnou hlášku, kterou jste zatím nepoužil, a čekáte na ideální příležitost?
Michal: Nemám, uvidíme, co se kam bude hodit
Pavel: Kdybyste mohl komentovat olympiádu s jednou postavou z Červeného trpaslíka jako spolukomentátorem, kdo by to byl – a jak by to podle vás dopadlo?
Michal: Těžká otázka, ale už jsem si jednu, skoro, zakomentoval. V Paříži na OH střílela ve finále střelkyně Kochanská, tak jsem si dovolil doplnit informaci, že ji v hledišti sleduje její sestřenice Kristýna s přítelem Davem.
🎸 Bonus – hudební vsuvka
Pavel: Poslední otázka z trochu jiného soudku. Všiml jsem si, že hrajete na kytaru – jak byste svou hru zhodnotil nějakou trpaslíkovskou hláškou? Je to spíš „Kryton a Clapton se vrátil“, nebo platí Kocourova rada pro přežití: „Nehraj před chlapem s nabitou bouchačkou“? 🙂
Michal: Tak hlavně doufám, že se nemusím vrátit k Gordon, Bennett, ano i Chen, všichni. Všichni jsou mrtví, Dave. Ale asi nědco napoví i název naší kapely Mostly Harmless 🙂
Okamžiky z Olympiády si můžete připomenout v následujících videích na YouTube
