21. 05. 2025 | Barbucha Stardust
„Do kosmu! Co je to uvšechvšudy za smrad?“ Lister se vřítil do řídící místnosti Červeného Trpaslíka, nos pokrčený až k čelu
Kryton se odvrátil od monitoru a změřil si Listra podezřele dlouhým pohledem.
Ten měl na sobě pouze tříselný s(T)imulátor, v levé ruce plechovku ležáku a pravou si čistil nos.
„To je planeta Goo“ odpověděl Kryton, a zadal příkaz do krátkodobé paměti, aby vymazal co právě viděl „Vzpomínáte si na událost, kdy jste hrál kulečník s planetami, pane?“
Lister se na moment přestal šťourat v nose a zvolal: „Žádá si snad někdo služeb Prince planetárních šťouchů?“ – přitom udělal piruetu, kterou zakončil kozáčkem. Nedbale připevněný tříselný s(T)imulátor odhalil Listerovu levou hýždi. Kryton se ani nenamáhal poslaním příkazu do krátkodobé paměti, neboť věděl, že tohle nevymaže nic.
„Nikoliv pane. Vzpomínáte, že onou planetou byla Země. A že jste byl nucen na ní žít. Společnost vám dělala kolonie dvoumetrových švábů.“
„Jak bych mohl zapomenout! Ještě teď mám občas nutkání mlaskat a chrochtat.“
„Jistě. To bude ten důvod.“ zamumlal Kryton, aby mu nebylo rozumět. Lister se přiblížil ke Krytonovi a zíral na monitor před sebou. „Tak co se tu vlastně děje? Nechceš mi snad tvrdit, že tohle pečený kuře je Země?“ – ukazoval přitom na obrazovku „A proč to tu uvšechvšudy smrdí jak ve Chcíplým Jelenovi?“ – znovu si začal čistit nos
„Jak nemilé, pane, být donucen zalést do mrtvého Yellena a ubránit se tak smrti umrznutím.
Velice moudré!“
„Myslel jsem bar na Calisto, kam jsme občas s klukama zavítali“
„Ach tak! Promintě! Jak bych si mohl jen myslet, že byste byl schopen něčeho tak barbarského“
„V pohodě Krytone. Radši mi vysvětli, na co se to tady dívám“
„Jak jsem řekl pane, je to planeta Goo. A teď se podržte.. Je to Měsíc!“
„Jak jako Měsíc?“ zíral Lister nechápavě s malíčkem v uchu
„Už je to tak. Zemský Měsíc bez své mateřské planety. Když se totiž Země utrhla ze své oběžné dráhy a vydala se na pouť pustým mrazivým vesmírem, zanechala Měsíc na pospas, kroužit okolo Slunce.“
„A proč teda vypadá jako uzená kýta?“
opravdu tomu tak bylo, Měsíc změnil před jeho zraky tvar a už nevypadal jako kuře.
Lister už dokonce necítil smrad, nýbrž vůni a v koutku úst se mu začala tvořit slina.
„Mám pro vás dvě zprávy pane“ Pronesl klidným robotickým hlasem Kryton
„Nejdřív tu špatnou!“ hrdě zvolal Lister
„Ale to jste nesprávně přečetl situaci pane, obě zprávy jsou docela špatné“
„Aha,.. tak to vyklop. Vůbec se se mnou nemaž Kryťáčku“ Lister se usadil na židli a nohy si položil na klávesnici.
„Jedná se o Kocoura pane“ Pokračoval kryton robotickým hlasem „Totiž, není tady.“
„Jakože tady není?! A kde teda je?“ Rozhlížel se Lister kolem sebe.
„Je přímo na planetě před námi. Opustil nás, je tomu necelé dva týdny.“
„To jako.. že je na tý smradlavý, křupavý,voňavý, na cibulce dělaný planetě jo“? Listrovi se svezla slina po bradě a našla si skulinku v tříselném s(T)imulátoru, kde způsobila zkrat, který jejího nositele obdařil bolestivým, i překvapivě příjemným elektrickým šokem.
Krytonovy spadla čelist.
Doslova.
Přímo na zem.
„Nevěděl jsem, že tohle umíš“ zíral Lister na vytřeštěného Krytona, který se jal sbírat svojí bradu z podlahy „Ani já ne, pane“ odvětil Kryton v momentě, kdy se mu podařilo připevnit své robotické části na původní místo „Je tu ještě jedna věc, kterou vám musím sdělit, pane. Mám nadmíru přesvědčivé podezření, že se tu s námi na palubě nachází polymorf.“
„A kde sakra je!?“
„Koukáte se přímo na něj pane“
„Počkej.. ty jako myslíš že..“ Listr zamžoural na prst, kterým si před chvílí vydoloval z nosu něco, za co by se nemusela stydět ani Lilly z Big Brotheru
„Nikoliv váš holub pane, jsem to já“ prohlásil přesvědčivě Polymorf/Kryton.
„Do kosmu!“ vyskočil Listr ze židle tak rychle, že jeden z popruhů na jeho tříselném vybavení to nevydržel a praskl „A to mě teď jako sežereš, nebo vysaješ, nebo co to máte vy zmetci ve zvyku?! Ještěže Kocour se zachránil!“ povzdechl si Lister se zadkem celým obnaženým a dál zíral na Polymorfa/Krytona
„Nevím o čem to mluvíte.“ – řekl uraženým tónem Polymorf/Kryton „Nic takového můj druh ve zvyku rozhodně nemá. Není se proto čeho obávat pane. Mé úmysly nejsou nepřátelského charakteru. Naopak, musíte nám Gužifům pomoci. Planeta před námi, Goo, je mojí domovskou planetou. A vy nás musíte zbavit Kocoura. Usadil se a nechce odejít. Obávám se, že má neblahý dosah na místní ekosystém.“
„Co dělají Gužifové na Měsíci? A proč mění svoji podobu přesně tak, abych se utopil ve vlastních slinách?“
„To je jeden ze způsobů jak navázat kontakt s jinou inteligentní formou života v okruhu jednoho parseku“
„Takže jste nás sem nalákali po tom, co jste zachytili mojí inteligenci, jo?“
„Vaší ne pane, ale Kocoura. Vás jsme identifikovali jako přejetého ježka. Po lobotomii. Musel jsem se jet přesvědčit na vlastní oči a jak je vidět,nebyli jsme daleko od pravdy.“
„Moooc vtipný“ a další slina si tentorkát našla cestu do útrob monitoru škod, který začal hlásit poškození monitoru škod, načež vybouchl.
Poslední přaska tříselného s(T)imulátoru to nezvládla a Listr už na sobě neměl vůbec nic. Zvedl z podlahy alespoň část a rychle si zakryl svoje nádobíčko.
„A kde je Rimmer?“ v hlase byl náznak ironie, jakoby se ani ptát nechtěl
Polymorf/Kryton ukázal na Listerův rozkrok.
„Ale ne, tohle není Rimmer.“
Kryton se natáhl a sebral Listerovi to poslední, co dělalo situaci alespoń trochu důstojnou.
„Rimmer je tady uvnitř“ a vytáhl ze s(T)imulátoru holosrdce.“Rimmerův poslední upgrade funguje na principu volné energie z Hawkingova záření.V podstatě se jedná o malou černou díru, na jejímž horizontu událostí dochází k anihilaci částic a k nim patřičných antičástic. Jde o míru energie odpovídající ekvivalentu Slunce.
„A co sakra dělá u mě? A ještě k tomu tam dole?!“ Listerovi se zkroutil obličej znechucením.
„Byla to prý jediná možnost, jak uvést loď do chodu“ vysvětloval Polymorf/Kryton.
„Co se stalo s lodí?“
„Umělá inteligence, která je součástí i vaší konzole sebeukájení, nebyla schopna generovat takové množství dat a zároveň navigovat loď.
„Ale prosím tě. Vždyť někdy bylo připojenejch zároveň i sto lidí!“ Obhajoval se Lister
„Jenže ti se dokázali držet předepsaných scénářú a nechtěli po NPC charakterech věci jako vy. Nikdy by nešli na rande s hosteskou rozdávající hotdogy a popkorn na utkání Válečníků. Nikdy by nepožadovali víc od letušky v leteckém simulátoru a už vůbec by je nenapdalo donutit jít rozhodčí vodního póla do trojky s maskotkami Nulové Gravitace London Jets! Vy se prostě nemůžete spokojit s tisícovkou předepsaných charakterů a jejich příběhových linií určeným výhradně k tomu, co tak rád děláte. Vy prostě musíte mít to, co není k dispozici. Umělá inteligence zkrátka nemá kapacity na vaše zvrhlé choutky. A Rimmer se tak obětoval pro vaše dobro. Lépe řečeno, pro vaši rozkoš tím, že nechal Krytona použít jeho hardware holosrdce.“
„Tak nevím jestli mám jásat nebo zvracet“
„Hned ho zase nabootujeme. Co říkáte?“
„Když na tom trváš“ Lister se ani nestačil natáhnout pro svou část výstroje kterou Polymorf/Kryton dřímal stále ve svých rukou.
A byl tam.
Dokonalá 3D simulace Arnolda Jidáše Rimmera se zhmotnila před naprosto nahým Listerem. Nozdry roztažené, že by Lister přísahal, že se v místnosti setmělo.
„Ty opravdu, opravdu přeřízneš cokoliv, že?“ z prvu tupý výraz, se kterým se Rimmer zhmotnil, vystřídal výraz samolibého opovržení.
„Hele, vím, že to může znít otřepaně, ale tohle opravdu není tak, jak to vypadá.“ vysvětloval Lister a vytrhl Krytonovi z ruky přední díl svého s(T)imulátoru. Hned na to se ohnul pro druhou část ležící na podlaze.
„Tak já se tady obětuji pro záchranu posledního žijícího člověka ve Vesmíru a co za to dostanu? Listrův vyšpulený zadek!“ nevěřícně kroutil hlavou Rimmer
„Rimmere opravdu si moc cením toho cos pro nás udělal. Víš, to jak si dal Krytonovi svoje holosrdce a ten ho použil na můj tříselný simulátor..“
„Cože?!“ Skočil mu Rimmer do řeči „Co že jsem udělal?“
„Cože?“ zopakoval Lister.
„Na co že jsi použil můj sofistikovaný hardware?“ Rimmer zíral vraženým pohledem na Krytona „Říkal jsi, že je to životně důležité a že mě Holly potřebuje pro své výpočty“
„Omlouvám se pane, ale tolik informací bohužel nemám“ odpověděl Kryton
„Co tím chceš říct, že tolik informací nemáš? Co jste tu proboha dělali?“ naléhal Rimmer a oba si přitom měřil pohledem jasného znechucení.
„Bude lepší, když mu to řekneš sám po-ly-mor-fe“ prohlásil Lister a rukou si utahoval popruh s(T)imulátoru zpět na místo svých genitálií.
„Je to opravdu tak, jsem Polymorf“ prohlásil Polymorf/Kryton hrdě a změnil se v Olivii Newton John.
„Dobře, dobře přesvědčil jsi nás!“ Reagoval hbitě Rimmer „Už se můžeš zase změnit zpátky na Krytona prosím!“
Polymorf tak učinil a oba dva členové posádky si zhluboka oddychli.
„A to jsem myslel, že nic horšího už dneska neuvidím.“ povzdechl si Rimmer
„Rád bych tu s vámi klábosil a kazil morálku nemístnými vtípky, ale má planeta je ve vážném nebezpečí a pokud něco neuděláme pak je v nebezpečí i Kocour.“
„A co je to za nebezpečí Krytone“ zeptal se Lister
„Vypadá to, že Goo má kontrakce.“ Polymorf ukazoval na animaci na jednom z monitorů.
„To jako, že ta planeta bude rodit?“ Listera samotného ta otázka zaskočila a připadal si jako idiot. „Navíc to ani není planeta ale Měsíc! Normální lidskej Měsíc!“
„Listere prosím tě. Přenech od teď konverzaci vyšším formám života a zdrž se jakékoliv debaty ano.“ Rimmer přitom zvedl hlavu tak, jako by koukal přes živý plot „Jak by asi mohl Měsíc vypadat jako jehněčí na víně?“
„Krytone vysvětlil bys prosím tady té vyšší formě života, že ten bůček je náš Měsíc.“
„Ah samozřejmě! To víte, lidem se všechno omrzí. Nakonec i my, Gužifové. Byli jste unaveni sledováním jakýchkoliv sportů. Zejména basketbalu, který připomínal spíše sledování někoho kdo roztáčí pizzu ve vzduchu. Chtěli jste zpátky své oblíbené hry jako: *Světový šampionát kaštanů, *Bog Snorkelling nebo *Hod kládou. Podle všeho už vás nebavilo donekonečna čekat na konec utkání, které se mnohdy vleklo i celé týdny. Přespřílišná profesionalita guži-hráčů a hlavně fakt, že většina brankařů byla velokosti a objemu branky samotné, gužifům moc na popularitě nepřidalo. Netrvalo dlouho a nakonec jste se zbavili i nás.
Polymorf/Kryton se posadil před monitor a pokračoval „Planeta nikdy neměla podobné problémy. Vždy se udržovala v rovnováze. Ale jsme si celkem jisti, že na vině je příchod Kocoura. Usadil se v kvadrantu „K8- fantazie chutí“ a nechce odejít. Kryton mě požádal abych vás přivedl, zatímco na něho bude sám dohlížet.“
„To ale pořád nevysvětluje, kde se sakra gužifové vzali na našem Měsíci“ připoměl se Lister
„Po odhlasování a přijmutí volebního práva gužifům se hodně domácností změnilo. Už nebylo možné jen tak si sednout do křesla. Křesla samotná se sebrala a šla protestovat za lepší podmínky. Zejména pak se dožadovala váhového limitu lidí pro jejich další užívání. Šílená doba to vám povím. Lidé se spolu domluvili, a pod záminkou nových voleb poslali všechny geneticky upravené formy života na Měsíc, kde měli tyto speciální volby probíhat. Ale jak jistě tušíte, byla to past. A Gužifové dnes díky tomu pokrývají celý povrch Měsíce.“
Všichni tři se zadívali na montor který Měsíc zobrazoval. Animace zobrazovala Goo, která zrovna procházela další „kontrakcí“ a bylo vidět značné vlnění celého povrchu planety. V jednom místě si vytvořila jakýsi otvor podobný vulkánu a vypustila obrovský oblak plynu.
„Pro všechno na nebesích ta planeta si právě uprdla“ řekl Rimmer
„Jo! A nám přímo do ksichtu!“ souhlasil Lister
„Je mi líto pánové, ale už nemáme moc času. Musíme ihned odletět!“
„Jasně že jo sakra! Holly, letíme pro Kocoura!“ rozkázal Lister sebevědomě
„S Trpaslíkem nemůžeš přistát na planetě ty kosmopako!“
„To sakra moc dobře vím, jen jsem vás zkoušel. Rychle do kosmiku než nás ten prd dožene. Musíme to obletět!“ Lister vyběhl směrem k výtahům a za ním Rimmer a Polymorf.
„Jasně že si musel vzít Hopíka že jo!“ lamentoval zadýchaně Listr když zjistil, že si Kocour vzal Modrého Skrčka a musí letět Kosmikem 1 „Vždycky Hopíka!, Nikdy ne podělanýho Kosmika!“ kňoural Lister a podrbal si s(T)imulátor (to jediné, co měl na sobě) zatím co běžel po schodech Kosmika 1.
„Listre, přestaň žvanit ty ubohá napodobenino lidské rasy a šlápni na to“ povzbuzoval Rimmer když už byli všichni uvnitř!
„Hole otevři vrata!“
nic se nedělo
„Holly ty vrata himl! Co mu sakra hráblo?“
„Holly. Mohl bys prosím pěkně otevřít ta vrata?“ přidal se Rimmer zdvořile, když už byli necelých třista metrů od jisté smrti
„Beze všeho pánové! Hned se na to podíváme“ Holly se vteřinu objevil na monitoru a hned nato zmizel. Vrata se otevřela a Kosmik to okamžitě strhl prudce vpravo.
„Musím to vzít hodně vobloukem ať nás to nesejme!“ vysvětloval Listr důležitě
„Hlavně ale musíme včas přistát, než se má planeta docela uvaří“ připoměl Polymorf
„Držte si spoďáry panstvo! Jde se na to!“ Kosmik obkroužil noční část Měsíce a všichni uzřeli fluorescentní města tvarem připomínající jakési podhoubí.
„Celá planeta je organická“ vysvětloval Polymorf „I elektřina je organického původu. Samotný počítač je organický a zároveň je s ním celá planeta propojena. Využívá centrálně decentralizované inteligence“
„Nářez! A Kocour vám ho rozbil jo?“
„Dá se to tak říct. Kvadrant K8 slouží k uspokojení choutek turistů. Je to jeden z našich nejvýdělečnějších segmentů. Kocourovi se bohužel podařilo objevit chybu“
„Jakou chybu?“
„Poručil přístroji aby mu dal sníst něco, po čem bude moci sníst na co přijde“
„A co se stalo pak?“
„Snědl ho.“
„Snědl ten přístroj?“
„Ano, a od té doby nekontrolovatelně roste. Došlo k jakési asimilaci.“
„Ále ále, to máme nadělení že?“ usmíval s Rimmer samolibě „Z Kocoura je obluda planetárních rozměrů. To ho jistě nepotěší, až si nebude moci obléct svůj oblíbeny kašmírový oblek s hedvábným lemem“
„Co nám teda radíš?“ otočil se Lister směrem ke Plymorfovi
„Pokuste se přistát co nejblíže to půjde. Hned támhle za tím měchýřovitým pahorkem by měl být otvor, kterým se dostaneme kam potřebujeme.“
Kosmik se dostal nad denní část Měsíce a uviděl měchýř který zrovna vystřelil něco slizovitého do vesmíru. Opatrně proletěli kolem až do ústí zmíněného otvoru. Stěny připomínaly maso protkané cevámi a žilami. Všechno se lesklo a vydávalo výrazný zápach.
„Kam jsme to proboha vletěli?“ zakřepčil Lister šmoulím hlasem a držel si nos
„Už jen necelých patnáct kliků a můžete přistát. Ano, támhle na té plošině.“
„Ta co vypadá jak chorizzo?“
„Přesně tam“ potvrdil Polymorf/Kryton
„To vypadá lahodně…chci říct lákavě..jako pro přistání chápeš.“
„Jistě pane“
„A kdo má být sakra támhleten?“ ukazoval Rimmer z okénka Kosmiku
„To budou asi místní. Jdeme je pozdravit“ řekl Listr rozhodně. Všichni vylezli ven a vydali se směrem k siluetám na konci rampy.
„To přece nemůže..to přece..“ Lister nevěřil svým očím a doufal, že se mu to jenom zdá
„Drahý?“ – promluvila jedna z postav hlubokým hlasem s příměsí hlenu
„To je náhodička! Kde jsi byla?“ zvolal Lister a předstíral, že je všechno naprosto normální
„Ty ses vrátil! A jsi připraven! Pojď ke mě lásko!“
„Asi tomu nebudete věřit, ale tohle je moje žena!“ potvrdil Lister svoje nejhorší obavy, a udělal krok zpět „Musíte najít Kocoura a já mezitím vymyslím plán, jak se jí zbavit.“
„Výborně, podle mého radaru se Kryton nachází přímo za támhletou stěnou“ ukazoval Polymorf směrem ke Kosmiku
„Utíkejte, dostaňte je sakra vocať! Já sem hned za váma!“
Rimmer a Polymorf zmizeli z dohledu a Lister se potupně šoural ke své ženě. Ta si prohlížela jeho erotickou pomůcku virtuálních rozkoší a olízla si vzrušením ucho.
„Jak vidíš jsem tady.., a jsem celý jen tvůj drahá!“ Polymorf a Rimmer se zanedlouho setkali s Krytonen a vyměnili si ve spěchu důležité informace o stavu Goo a Kocoura.
„Všichni jsme tady. Myslím, že tohle už nebudu potřebovat.“ řekl Polymorf a podal Krytonovi cosi neidentifikovatelného. Poté se proměnil ve svoji originální podobu.
Kamily
„Cožpak máme dnes mezinárodní den ošklivců? Není tohle snad tvá bývalá Krytone?“
„Kamilo? Ale proč jsi mi neřekla, že jsi to ty?“ Kryton zíral nevěřícně na slizku
„Neveděla jsem, jestli jsi mi dovedl odpustit to, jak jsem tě zradila.“
„Tohle je moje úplně nejmíň oblíbená epizoda..“ prohlásil Rimmer
„Ale samozřejmě!“ neváhal Kryton s odpovědí „Není co odpouštět. Udělala jsi to, co jsi považovala za správné, a já ničeho nelituji.
„Můžete to probrat později u sklenky kyanidu. V případě, že nějaké později ještě bude.“
„Kde je pan Lister?“
„Musel si něco zařídit. Je to,.. dalo by se říct, rodinná záležitost“ řekl Rimmer sebejistě a zhoupl se na špičkách
„Bohužel na to nemáme čas, musíme okamžitě za Kocourem. Tudy!“ Kryton popadl slizku za chobot a spěšnou androidí chůzí se vydali k otvoru, ze kterého se co chvíli ozývalo hřmění, jako když startuje raketoplán. Jak se přibližovali konci tunelu z masa a tkání, hluk byl více a více hlasitější. S každým zahřměním se podlaha i stěny zavlnily.
„Musíme být potichu ať ho nevzbudíme! Jakmile se probudí, bude opět žrát“ vysvětloval Kryton šeptem. Prolezli chodbou až ke zdroji hluku, který teď vibroval i jimi samotnými. Slizka to nesla ze všech nejhůř a změnila svojí podobu na Davida Hasselhoffa
„Dnešek už zkrátka nemůže být lepší že?“ řekl Rimmer sarkasticky „Huga Čaga.“
„Tiše! Je přímo támhle.“ ukázal Kryton směrem ke středu organického dómu, na obří kouli z leopardí kůže
„Pane Listere, našli jsme pana Kocoura. Potřebujeme vás okamžitě tady.“
„Krytone? Seš to ty? Odkud to mluvíš?“ Ozvalo se v Krytonově intercomu
„Hovořím k vám z vašich trenclí pane. Nevzal jste si vysílačku a tak jsem naboural váš jediný interface který máte. Kde jste?“
„Už jsem skoro u vás kluci, jen ty stěny jako by se pořád smrskávaly nebo co. A.i u. .idím světlo .a .onci tunelu. .e .o .u hrozně ú..ý .a..a!“
„Nerozumím pane, .ů.e.e .o .o.ako.at?“
„Co je to sakra za kravál?“ konečně bylo rozumět Listerovi „Povídám, že to tu je hrozně úzký sakra! Nevím jestli se protáhn.. Áááááh, áááh, ježišmarjá!
„Co se stalo pane?“
„Za krkem!, obrovská … horká kapka sádla!“
„Pokračujte dál pane, nevzdávejte to!“ povzbuzoval Kryton z mluvících spoďárů
„Vynikající“ zamlaskal Lister v intercomu
„Ten rámus.. to je spící Kocour. Zrovna si dává šlofíka, ale počítám, že se co nevidět probudí“
A opravdu tomu tak bylo. Koule leopardí kůže se začala hýbat a měnit tvar. Bylo vidět ruku šahající vysoko ke stropu jak uthrla kus dómu a z tkáně byl v tu ránu losos kterého si gigantický Kocour líně cpal do úst. David Hasselhoff to nesl opravdu špatně a narostl mu mullet .
„Musíte okamžitě sem!“ rozkázaly Listerovy spodky
„Už jsem tady, ale nevidím vás! Kde jste do háje?“
„Nikde vás tu nevidím pane“
„Kde sakra je ten úchylák?“ vložil se do toho Rimmer „
„Asi musel skončit na druhé straně. Co vidíte kolem sebe pane?“
„Nebudete tomu věřit, ale je tu nějaký auto z alobalu a zahradního nábytku s deštníkem v předu“ popisoval Lister „Vypadá fakt jetě.“
„Pane, musíte okamžitě sem! Kocour je vzhůru a..“
„Vydrž Krytone, něco mě napadlo. Možná ho nastartuju..
„Ale to je vyloučeno pane..“
„Sakra, baterka je v háji!“
„Ano, bohužel.“
„Tak moment! Můj stimulátor ukazuje pět čárek od posledního napojení na Rimmera. Je plně nabitej! Třeba bych tohle mohl zapojit sem…a tohleto sem a Ááááá sakrá á ááá á“ …dostal sem pecku!“
„Byl to jinak výborný plán pane, jen kdyby se vám ho nepodařilo tak zvorat“
„Co teď?“ zazkuhral Lister bolestí
„Zkuste přepnout SCE na AUX!“
„A to má bejt sakra co?“
„Sekundární Cívky Erektometru přemostíte na Analní Údržbu X.“
„A jak to mám sakra udělat?“
„Prostě přepněte páčku!“
„Rozkaz.. Jó! Povedlo se!“- ozvalo se po chvíli „Už jedu. Hned jsem tam!“
„Pan Lister už je na cestě“ otočil se Kryton na Rimmera „A Holly by měl být touto dobou připraven“
„Připraven na co?“ zíral Rimmer tupě
„S helmou pro pana Kocoura“
Červený Trpaslík se vznášel nad planetou a obří hák s helmou se spouštěl k povrchu planety, jako by loď chtěla kotvit. Miniaturní Lister se pod ním přihnal v lunárním vozítku a smykem zabrzdil před Kocourem. „Tak poslouchej ty vobludo! Vypadáš jak těhotnej Brontosaurus! Z těch stopadesáti obleků co sis sem vzal, ti žádněj nepadne! S jídlem máš konec do konce života jasný!“ Lister zněl opravdu přesvědčivě, ale fakt, že na sobě neměl vůbec nic, tomu nepomohl.
„JÍDLO!“ zaduněl Kocour celým dómem z cárů masa a tkání a něčeho co připomínalo jeden z těch filmů se Sigourney Weaver
„Žádný jídlo chápeš! Nic! Máš útrum!“
„Ani mě nehne! Tady mám jídlo, tady mám domov a vy si trhněte“ mumlal přes čtyři brady Kocour
„Sakra ten je uplně vypatlanej“ koukal Lister na Krytona beznadějně
„Musíte ho nějak rozptýlit pane“ povzbuzoval Kryton
Lister se rozhlídl kolem sebe a pak ukopnul levé kolo z lunárního vozítka které už bylo načaté jeho řidičskými schopnostmi
„Copak to tady máme Kocourku? Je to pružinka? No je to pružinka že jo? Šišlal na Kocoura, kterému se oči rozzářili a vertikálně zúžily. Kocour se převalil na stranu a rukou se natáhl po pružince, která mu ustřelila o kus dál a donutila ho k prvnímu rychlejšímu pohybu za poslední dva týdny. Jeho instinkty se probudily a najednou jako by šlo o víc, než jen o jídlo. Byla to kořist. Musel jí polapit a bezvýznamně jí trápit. Nešlo o to jí sníst.
Jakmile se pružinky zmocnil, nasadil si ji na jeden ze svých tesáků a tvářil se nepřítomě. Vtom mu na hlavu žuchla obří anatomicky tvarovaná helma.
Než si Kocour uvědomil co se děje, obří hák ho nesl vzhůru jako plyšáka z automatu.
„Výborně Holly“ zajásal Lister
„Ano. velice povedený kousek“ doplnil Kryton
„Hooked on a feeling!“
„Rychle zpátky do Kosmika! Za mnou Hasselhoffe!“
V Kosmiku 1 panovalo ticho.
Nikdo se neodvážil zeptat na tu jedinou věc, která se všem honila hlavou.
A Lister věděl, že na to jednou přijde. Jen nečekal, že to bude tak brzo.
Rimmer to nevydržel. „Teď, když máme Kocoura a tady ten měňoidní slizoid nám ho pomůže dát dokupy..mohl bys mi vysvětlit, jak ses na tom Měsíci zbavil své půvabné ženy?“
„Ale no ták. Gentelman nemluví o takových věcech.“ odvětil Lister ledabyle a dál předstíral že sleduje pustý vesmír před sebou
„Cože? O jakých věcech? Nechceš mi snad říct, že je o čem mluvit..myslím o tom, o čem se nemluví.. Gentelmani rádi nemluví o jistých… věcech….“
„No a co má bejt,
jsem přece její manžel ne?
Autor: Moresy Manýry
Pošlete nám svůj výtvor! Hotový text zašlete na adresu holly[at]cervenytrpaslik.eu ve formátu .txt nebo .doc.
Více informací najdete v článku Pošlete nám nejlepší fanfikci ve Vesmíru