12. 09. 2016 | Hildegarde Lanstromová
Rimmer se rozhodne, že se přestěhuje do kajuty ke svému holografickému dvojníkovi a je celý nadšený, že se zbaví Listera a všech jeho nechutných návyků, které ho dohání k šílenství. Lister je také celkem rád, že bude mít otravného Rimmera z krku a celkem ochotně mu pomáhá se stěhováním do kajuty, označené „Druhý technik Arnold J. Rimmer a druhý technik Arnold J. Rimmer.“
Zdá se, že oba Rimmerové si dokonale rozumějí a vzájemně se doplňují v peskování Listera, který kritizuje jejich nový domov. „Kšá, kšá, kšá!“ vyhazuje ho konečně Rimmer 2. „Sbohem, Rimmere. A netruchli. Sbohem, sbohem, Rimmere, Rimmere.”
Lister si užívá samoty, brouká si a dělá všechno, co kdy Rimmera štvalo. Zkrátka dělá kolem sebe pořádný binec. Přitom narazí na videokazetu, označenou Rimmerovým jménem. „Video s Rimmerovou smrtí. Holly, dej nám popcorn a zapni nám video, prosím tě.“
Lister se usadí k videu. Velká část kazety je zaplněná dlouhým Rimmerovým monologem: „… kdybyste dali Napoleona do ložnice s Listerem, škrábal by ještě na Korsice brambory…“, který Lister přetočí a dojde k nejzajímavějšímu místu: Rimmer je na koberečku u kapitána a vysvětluje, jam mohl tak zkazit opravu tepelného štítu. Vzápětí dojde k úniku radiace a Rimmer je odmrštěn ke zdi.
„Ááááááááááá… polévka Gazpacho!“ křičí Rimmer na videu.
Lister nemůže pochopit, proč byla Rimmerova poslední slova před smrtí tak podivná, ale Rimmer mu to odmítá říct. Lister si proto najde Rimmerův deník a tam se dozví, že den polévky Gazpacho je 25. listopadu.
Mezitím se ovšem vztah obou Rimmerů pozvolna začne hroutit a stále víc se spolu hádají. Původní Rimmer už nemůže s tím druhým vydržet a vrátí se radši k Listerovi.
Lister a Kocour sedí v lodním kině a sledují film. Dovnitř přijde Rimmer 2 a sedne si k nim, přestože o film nemá vůbec zájem. Vzápětí vejde i Rimmer 1. Oba se navzájem tak dlouho provokují, že Listerovi dojde trpělivost a rozhodne se jednoho vypnout. Rozpočítáváním padne na Rimmera 1: „Končíš ty, Rimmere,“ říká mu pevně Lister. „Můžeš si za to sám, Rimmere. Kdybys mi dal Kochanskou, tohle by se nemohlo stát. Jak si kdo ustele, tak si lehne.“
„To se mi jen zdá. Zabijou mě ententýky,“ běduje nešťastný Rimmer 1.
Lister vyhodí z řídící místnosti Rimmera 2 a pak dá Rimmerovi 1 na povzbuzení pár holopanáků. Rimmer se konečně nechá přemluvit a vypravuje Listerovi a Kocourovi trudný příběh ze své minulosti:
„Polévka gazpacho. Nejhezčí večer mého života. Pozvali mě ke kapitánovu stolu. A to jsem byl v podniku pouhých čtrnáct let. Šest důstojníků a já! Říkali mi „Arnolde“. Jako první chod byla polévka gazpacho. Nevěděl jsem, že se polévka gazpacho podává studená. Dal jsem si zavolat kuchaře a řekl jsem mu, aby ji odnesl a přinesl teplou. Udělal to! Výraz v jejich tvářích mě pronásleduje dodnes!! A já myslel, že se smějou kuchaři, ale celou tu dobu se smáli mně, zatímco jsem jedl svou vařící polévku gazpacho! A pak už jsem nikdy nejedl u kapitánova stolu. To byl konec mé kariéry.“
Kocour je z Rimmerova kňourání znechucený a odevzdaný Rimmer pobídne Listera, aby to skončil. „Už sem to udělal. Vymazal jsem toho druhýho,“ šklebí se Lister. Kocour se směje. „Co?! Tys vymazal… Kdy?!“ žasne ohromený Rimmer.
„těsně před tim, než jsi přišel.“
Rimmer je neskutečně pokořen, že musel odhalovat svoji duši, ale Lister mu přísahá, že tu historku mu nikdy nebude připomínat. Rimmer řekne: „Dáme si ještě panáka.“ Všichni tři odcházejí. „Horkýho?“ ozve se za Rimmerem. Rimmer se otočí a strnule zírá na Listera.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam
