24. 12. 2018 | Pan Filuta
Kosmik letí vesmírem. Hoši vbíhají do kokpitu, kde sedí RIMMER.
RIMMER: Pánové, načněte nové balení gumových kalhot, máme problém. Blíží se loď z nezmapované části hlubokého vesmíru.
LISTER: Kde?
RIMMER: V regionu Neprobádaný, sektoru Beze jména, kvadrantu Bezejmenný.
Vesmírem prolétá obří replikantská loď.
LISTER: Přichází zpráva.
Na obrazovce se objeví REPLIKANT se dvěma strážci.
REPLIKANT: Hledám druhého technika Jupiterské důlní Arnolda Jidáše Rimmera.
RIMMER: Pusu na zámek, ani slovo. Ať z vás nevyjde ani hlásek.
KOCOUR: (Ukáže na RIMMERa.) To je von! Vyměk jsem, promiňte. Snažil jsem se, ale zlomil mě.
REPLIKANT: Druhý techniku Rimmere, údajně máte v posádce muže, který spadá do vaší jurisdikce, jistého Davida Listera.
KOCOUR: (Ukáže na LISTERA.) Tady je! Promiňte, zase mě zlomil. Co čekáte? Nejsem ze železa!
REPLIKANT: Jsem bojový droid 4, várka 27. Chceme s vámi uskutečnit výměnu zboží.
LISTER: Dyť jste replikanti, pohrdáte lidma. Proč byste to chtěli?
4 z 27: Máte něco, co chceme, a my máme něco, co chcete vy.
RIMMER: Co?
4 z 27: Rukojmího zajatého na transportní lodi. Ukážu vám ho.
Odejde.
RIMMER: Nemůžeme vyjednávat s replikanty. Nemůžeme přistoupit na jejich šílené požadavky. Personál Jupiterské důlní nesmí za žádných okolností vyjednávat s nepřítelem.
4 z 27 přivede rukojmího. Je to RIMMER. Vypadá vystrašeně, H na čele má nakřivo.
RIMMER – RUKOJMÍ: To jsem já, zajali mě. Musíte mi pomoct.
4 z 27 ho popadne za ruku a odtáhne pryč.
RIMMER – RUKOJMÍ: Né!
RIMMER: To je ovšem firemní názor. Kdo by dal na kancelářské krysy.
4 z 27: Zde jsou naše požadavky.
RIMMER: Vteřinku, dejte nám chvilku.
KRYTON stiskne několik tlačítek na ovládacím panelu. Na obrazovce se objeví obrázek přeškrtnutého mikrofonu a zvukové spojení s replikantskou lodí se přeruší.
RIMMER: Co to má znamenat? To jsem já? Jak to? Já jsem tady.
KRYTON: Je spousta možností, pane. Všechny se týkají vás a všechny jsou špatné.
KOCOUR: Jsem jedno ucho.
KRYTON: Možná je ta osoba jinou verzí pana Rimmera z alternativní dimenze.
RIMMER: Takže když zemře, svět se nezboří?
KRYTON: Nebo možná je to klon pana Rimmera nějak vytvořený z jeho DNA.
RIMMER: Znova: Když zemře, svět se nezboří?
KRYTON: Nebo ten muž jste možná vy. Vy unesený z budoucnosti a vrácený do minulosti.
KOCOUR: Znova: Když umře, tak se svět nezboří!
Všichni přejdou KOCOURovu reakci mlčením, LISTER zakroutí hlavou.
RIMMER: Není na výběr, musíme vyjednávat.
LISTER: S nepřítelem nevyjednáváme.
RIMMER: Do dneška.
LISTER: Když to jinak nejde, ujmu se vyjednávání já.
RIMMER: Mám svěřit život svého možného budoucího já do tvých rukou?
LISTER: Koukám na filmy, Rimmere. Vím, jak se vyjednává.
RIMMER: Mám kurz krizového jednání Jupiterské důlní, Listere. Vyřídím to sám. Sežeň mi blok a obnov spojení.
LISTER: Dobrá, Arnolde, na bloku se pracuje. Ale výměnou budu něco chtít.
RIMMER: Tak počkat, používáš na mě svou vyjednávací taktiku jako na únosce? Obnov mi to spojení!
LISTER: Klídek, Arnolde, na bloku se pracuje, ale uvědom si, že ho nevykouzlim za pět minut. Musí to schválit šéf, pak jeho šéf a státní zástupce.
KRYTON jednoduše stiskne tlačítko na ovládacím panelu a spojení se obnoví. 4 z 27 začne ihned mluvit.
4 z 27: Zde jsou naše požadavky: Výměnou za toho ukňouraného holograma nám vydáte kazetu z Kronosu, kterou jste zachránili z naší opuštěné útočné lodi A. S. Thanatos.
LISTER: Kazetu z čeho? Co to je?
4 z 27: Je v ní duše třiadvacítky ze série 27.
LISTER: Jó, vzpomínám si. Je nahoře v odpočívárně pod kulečníkovym stolem.
RIMMER: V úschově?
LISTER: Ne, aby stál rovně.
RIMMER: Dojdi pro ni!
KOCOUR: Do háje! Teď bude kulečník zase křivej a viklavej!
Replikantská loď a Kosmik se přiblíží těsně k sobě.
4 z 27: Máte tu kazetu z Kronosu?
LISTER drží podivnou plechovou kulatou věc.
LISTER: A co když nás podrazíte?
4 z 27: Jsem čtyřka ze sedmadvacítky. Jsem válečník urozeného původu. Kdo si myslíš, že jsem? Trojka ze třiašedesátky?
RIMMER: Trojka ze třiašedesátky? To vskutku nejsi.
4 z 27: Tedy… měňme.
LISTER vloží kazetu z Kronosu do boxu pod palubní deskou a stiskne páku. Kazeta je vypuštěna do vesmíru k replikantské lodi.
RIMMER: A teď, co rukojmí?
Nad RIMMERem se objeví světlo.
RIMMER: Počkat!
RIMMER najednou zmizí. Ozývá se jeho vytrácející se hlas.
RIMMER: Berou mě jako rukojmího!
Všichni na sebe nevěřícně koukají. Za pár sekund se světlo objeví znovu a RIMMER se vrátí.
RIMMER: Jsem zpátky! Díky Bohu! Byl jsem jejich rukojmí. Myslel jsem, že mě nezachráníte.
KOCOUR: Doufal jsem, že ne.
LISTER: Byls pryč dvě vteřiny.
RIMMER: Dvě vteřiny pro tebe, ale pro mě to byly hodiny. Zaslechl jsem, co říkali. V té kazetě z Kronosu nebyla ničí duše. Byl to zesilovač k časovému transportéru, aby mohli znásobit paprsek.
LISTER: Co?
RIMMER: Jsou to násoboidi.
KOCOUR: Co jsou násoboidi?!
KRYTON: Droidi schopní zdvojnásobit výkon svých tranzistorů každé dva roky. Vyvíjejí se tak rychle, že se stali hrozbou pro každou živou bytost ve vesmíru.
LISTER: Co plánujou?
RIMMER: Cestu do minulosti, aby změnili současnost.
LISTER: To je provařený, ne? Kolikrát jsme to už viděli.
KRYTON: Násoboidi jsou bezcitní, chladnokrevní psychopati. Nebudou vůbec váhat použít otřepaná klišé, když jim to poslouží.
LISTER: Ale jestli šli do minulosti, aby převorali lidskou evoluci, tak jak to, že jsem pořád tady?
KOCOUR: Možná se nepočítáš.
LISTER: (Ukazuje na obrazovku.) Koukejte! Zrychlujou, jdou na skok v čase!
Na obrazovce je vidět replikantská loď, kterak vlétá do časového portálu.
LISTER: Musíme je pronásledovat, zarazit to… a sebrat jim tu časovou mašinku.
RIMMER: Abychom sami získali schopnost cestovat časem?
KOCOUR: Ne! Abysme mohli podložit kulečník.
KRYTON: Nesmíme váhat. Když si pospíšíme, svezeme se v jejich časové brázdě.
Kosmik proletí časovým portálem a objeví se před planetou.
RIMMER: Planeta před námi.
KRYTON: Detekuji jakýsi druh elektronové vlny. Blíží se rychle.
Přes celou planetu proběhne elektronová vlna, která zasáhne Kosmika. V kokpitu všechno červeně bliká.
RIMMER: Jsme bez navigace!
KOCOUR: A ovládání!
LISTER: A monitorů!
KRYTON: A mě!
KRYTON se vypne.
RIMMER: Podle mě tím chtěl říct, že jsme…
RIMMERův holografický obraz zhasne. Jeho holosrdce spadne na sedadlo.
KOCOUR: Jsme bez proudu! Co se to děje?!
LISTER: Padáme, to se, sakra, děje! Zapři se!
KOCOUR: Zachráním si zuby, když budu dělat, že tu nejsem?
LISTER: Zapři se!
KOCOUR: Ááááááháááááá! Áááá!
Kosmik rychle klesá k zemi. Padá nad pouští.
LISTER: Áááááhá!
KOCOUR: Áá ááááaáá aháááá ááá! Áááá!
Kosmik narazí na zem, ale vlivem setrvačnosti se posouvá dál pískem.
KOCOUR: (Drží se svého sedadla.) Ááá uúúú!
Kosmik se konečně zastaví.
KOCOUR s elegancí sobě vlastní hasí malé požáry v kabině. LISTER se pokouší zprovoznit KRYTONa.
LISTER: Kryton by se nemoh víc usmažit, kdyby byl řízek a bydlel ve Vídni. RIMMER je taky kaput.
KOCOUR: To je plus!
LISTER: Eh.
KOCOUR: Co se to, sakra, stalo?
LISTER: Zasáhla nás nějaká elektromagnetická zbraň. Vyhodila síť a všechno, co je k ní připojený, zdechlo. Musíme ji nahodit s pomocí záložních zdrojů.
Záběr zvenku – Kosmik stojí v poušti zavalený pískem.
LISTER drží dvě svorky nabíječky autobaterií.
KOCOUR: Připraveno!
LISTER: (Zaklepe svorkami o sebe, takže zabzučí.) Vždycky zapomenu, kterej je kladnej a zápornej.
LISTER zmáčne tlačítko na KRYTONově krku. Na jeho hrudi se odklopí malá dvířka, za nimiž se v místě bradavek skrývá kladná a záporná koncovka jeho baterie.
KOCOUR: Koukej je nepoplíst, nebo bude mít bradavky jako dvě křupky s příchutí barbecue.
LISTER: (Připíná svorky na KRYTONOVy „bradavky“.) Tak uvidíme. Dobrá, nastartuj ho!
KOCOUR začne šlapat na pedál a do KRYTONa začne proudit elektrický proud. Ten sebou několikrát cukne, pak se probudí úplně.
KRYTON: Éhh, co se stalo, pane?
LISTER: KRYTONe, vstaň a šlapej hezky svižně sem a tam, aby si rozběhnul dynamo. Makej! A nezastavuj, dokud se nedobiješ!
KRYTON (Vypojí svorky nabíječky.) Zavírám se! (Dvířka na jeho hrudi se zavřou.) To je potupné.
KRYTON začne pochodovat po kokpitu sem a tam, LISTER mezitím zapne RIMMERovo holosrdce a hodí ho na jeho sedačku, kde se spustí holografický obraz.
RIMMER: Co se stalo?
KOCOUR: Asi nás zasáhla kosmetická zbraň.
RIMMER: A kde jsou násoboidi?
LISTER: Ani stopy po jejich lodi, ani stopy po nich. Kryťáku, máš něco?
KRYTON: (Stále pochoduje po kokpitu.) Inu, podle monitoru také přistáli tady, ale vzhledem k zakřivení časoprostoru uběhlo za dobu, než jsme sem doletěli, několik roků.
LISTER: Musíme je najít… a vzít jim tu blbou mašinku.
KRYTON: Z vibrací v litosféře lze usuzovat, že je tu nějaké město. Nebude daleko. (Ukáže ven z okna.)
Slunce zapadá nad travnatou krajinou, nikde nikdo, jen stará dřevěná chata a rezavý vrak automobilu bez kol a skel. Na kopci v dálce jsou vidět čtyři kráčející postavy.
KOCOUR: Už tam budem?
KRYTON: Je to kousek, pánové.
Na ulici se několik bezdomovců zahřívá u ohně v plechovém sudu. Přichází naše čtyřka.
LISTER: Lidi. Zase uvidim skutečný lidi.
KRYTON: Plynové lampy, parní automobily s volantem napravo, technologicky neodpovídá toto období ničemu v mé databázi.
LISTER: Máš ňákou teorii?
KRYTON: V této chvíli ne.
RIMMER: Proč se vždycky ptáš jeho, jestli má teorii? Jsem úřadující, zastupující, velící vyšší hlavní důstojník. Proč se nezeptáš mě? Možná že mám teorii. Možná že mám znamenitou teorii, ale ty se soustředíš jen na něj, a tak se nedozvíš o mé teorii.
LISTER: Tak jo. Máš něco, Rimmere?
RIMMER: Ne! Jde o princip.
LISTER: (Ukazuje na ceduli na zavřeném obchodě.) Koukejte. „Zavřeno z důvodu porušení prohibičního zákona“.
RIMMER: Prohibice byla tak 1920.
Projde muž, který rozdává letáky.
LISTER: Jo, zakázali alkohol a toho se chopili překupníci. Temná doba.
KRYTON: Společnost řízená bandou hrdlořezů a gangsterů.
LISTER: Já myslel ten zákaz chlastu.
KOCOUR: Nevim, co zakázali tady, ale chlast to není. Koukejte na to! (Ukáže na reklamu na rum.)
LISTER: Když ho nezakázali, tak co teda?
KRYTON: (Dívá se na leták s reklamou na jazzový koncert.) Podle tohoto letáku je rok 1952. Dvě desetiletí po tom, co prohibice skončila.
Ozve se pískot a ulicí běží několik policistů.
LISTER: Hele!
POLICISTKA: Tamhle jsou!
POLICISTA: Za ním!
LISTER: Co se to děje?
POLICISTKA: Stůj! Ani hnout!
POLICISTKA zataví několik mužů, kteří vykládali krabice z automobilu. POLICISTA začne krabice otevírat.
POLICISTA: Podívejme, nelegální kontraband.
Vytáhne toustovač a začne do něj mlátit obuškem. Posádka Červeného trpaslíka vše sleduje z úkrytu za sudem.
KOCOUR: Jestli je tohle za toust, co když si dám pizzu?
KRYTON: Toust zakázaný není, pane. Je to technika.
LISTER: Proto ta elektronová vlna sestřelila Kosmika. Každá technologie od 20. let je tady zakázaná.
Na ulici se objeví čtyři násoboidi.
LISTER: Pokud nejste násoboidi. Necestovali do minulosti, aby změnili přítomnost. Vrátili se do minulosti, aby lidstvo zotročili.
4 z 27 přijde k POLICISTce.
POLICISTKA: Kontraband.
KOCOUR: Jak to udělali?
LISTER: Vrátili se do doby v historii, kdy nebyla technologie na to je porazit nebo se ubránit.
RIMMER: A chtějí, aby to tak zůstalo, proto zákaz techniky.
KRYTON: Který znamená, že vy, pane, jste ilegální.
KOCOUR: Anó? Usadím se tady, zakořením a založím rodinu.
KRYTON: Není sám, kdo je ilegální. Já také.
Násoboidi se teleportují pryč. POLICISTA namíří pistoli na pašeráky technologie.
POLICISTA: Trest znáte.
LISTER: Voni je snad zastřelej. (k POLICISTOVI) Hej!
Všichni policisté se otočí k LISTERovi a pašeráci se dají na útěk.
PAŠERÁK #1: Rychle! Padáme odsud!
PAŠERÁK #2: (současně) Rychle pryč!
Policisté začnou střílet.
POLICISTA: Ani hnout!
POLICISTKA: Stůjte!
Postřelí jednoho z pašeráků. Ten se skácí k zemi.
POLICISTA: Za nima!
Policisté pronásledují ostatní pašeráky. Posádka Červeného trpaslíka přiběhne k postřelenému.
RIMMER: Je mrtvý?
KRYTON: Naříká.
POSTŘELENÝ naříká.
KOCOUR: Divíš se mu? Zrovna ho střelili.
POSTŘELENÝ: Viděli jste to?
LISTER: Jo, viděli. Zavoláme doktora.
POSTŘELENÝ: Je pozdě. Nepřežiju to. (Vyndává z náprsní kapsy vizitku a podává ji LISTERovi.) Nate.
LISTER: (Čte z vizitky.) Donáška pizzy. Teď chcete pizzu?
POSTŘELENÝ: Špatná kapsa. (Sáhne do kapsy od kalhot.) Ááá!
POSTŘELENÝ vyndá jinou vizitku a opět ji podá LISTERovi.
LISTER: Klub U fajnový holky.
POSTŘELENÝ: (Podává LISTERovi podivný strojek.) Tady, ptejte se po Harmony de Gauthierové a dejte jí tohle. Áh! Áah!
RIMMER: (Prohlíží si strojek.) Co je to?
KRYTON: Asi nějaká součástka do přístroje.
Přiběhnou další dva pašeráci a opatrně odnášejí POSTŘELENého pryč.
POSTŘELENÝ: Auaáh! Áh.
LISTER: Musíme k tý Fajnový holce.
KOOCUR: Takhle voblečený? Musíme něco sehnat.
KRYTON: (Otočí se k butiku, který je hned za nimi.) Eh.
Všichni společně odejdou do butiku.
Po chvíli se vrací, všichni společensky oblečeni, zato figuríny ve výloze jsou teď „nahé“.
Nastupují do auta stojícího na ulici. LISTER si sedá na místo řidiče, RIMMER na místo spolujezdce.
RIMMER: Dělals to už někdy?
LISTER: Jinak bych se vobčas nedostal domů, když jsem prohrál všechny prachy v pokru. Vim, že se to nemá. Byl jsem mladej, blbej. Co víš, když je ti sedum? (Spojuje dva drátky pod palubní deskou, jak jsme už viděli v tolika filmech.)
RIMMER: Krást auta v sedmi letech? Proč jsi nejel autobusem?
LISTER: Šlohnout autobus? V sedmi? Na to jsem ještě neměl!
RIMMER: Sednout na autobus. Proč bys nemohl jet ze školy autobusem?
LISTER: (Nastartuje auto.) Ze školy? Byl jsem krást v obchodech. Nečum na mě tak. Vod devíti jsem sekal dobrotu. (Auto se rozjede.) Vod deseti. Dobřé, tak vod jedenácti.
Hoši z Trpaslíka jdou po ulici v jiné části města. Dorazí k zeleným dveřím.
LISTER: To bude vono. Nemaj zvonek.
KOCOUR: Technika.
KRYTON: Dovolte, pánové. Ovládám mistrně starou lidskou signalizační techniku, která letěla předtím, než byl objeven elektromagnetismus a trh ovládl elektrický zvonek, takže, jestli mi paměť slouží… (Zaklepe na dveře.)
Ve dveřích se otevře malé okénko, z nějž vykoukne VYHAZOVAČ.
VYHAZOVAČ: Zavřeno! (Zavře okénko ve dveřích.)
RIMMER: Nechte to na mně. Američané milují britský přízvuk. Lister je tudíž ze hry. Imponují jim lidé, kteří říkají hojně „jemuž“, víte?
RIMMER zaklepe na dveře a VYHAZOVAČ znovu otevře okénko.
RIMMER: Přeji dobrého večera, statný brachu. Moji společníci, jemuž stojí před vámi, žádají informace o osobě, jemuž, jak mi bylo řečeno, je stálou návštěvnicí vašeho podniku a jemuž jméno je Harmony de Gauthierová. Jste obeznámen s řečenou dámou?
VYHAZOVAČ: Baštils vtipnou kaši? Jestli nejste členové, odchod! (Zase zavře okénko.)
Ihned nato zase někdo klepe na dveře. VYHAZOVAČ otevře okénko a spatří KOCOURa.
KOCOUR: Hele, kámo, máš páru, kdo před tebou stojí? Kulky tak zmrzlý, že bys jima vychladil Martini koktejl? Lucky, prostřední jméno nemá, Listerano.
VYHAZOVAČ: Máte špunty v uších? Říkal jsem padejte! (Zavře okénko ve dveřích, ale v zápětí ho zase otevře.) Počkat, Listerano? Není spřízněn s tím vědcem Josephem Listrem, co?
LISTER: Strejda Joe, jasně!
VYHAZOVAČ: (Otevře konečně dveře.) Dolů po schodech, dveře vlevo.
Hoši vstoupí dovnitř.
Klub U Fajnový holky je ve skutečnosti vědecký klub plný vědců v bílých pláštích, kteří mezi sebou diskutují o různých vědeckých teoriích, provádí experimenty a podobně.
VĚDCI (jeden přes druhého): Se zaměřením na… Račte, prosím.. Dokonalý vědátor…
Vstupuje naše čtyřka.
KOCOUR: Co je to za podnik?
KRYTON: Vypadá to na nějaký tajný vědecký klub. Místo, kde se scházejí podloudní profesoři a astrofyzici a vynalézají ilegální technologie a diskutují o zapovězených vědeckých teoriích.
Přichází žena oblečená ve večerních šatech a bílém plášti. Jmenuje se, jak se později dozvíme BERYL.
BERYL: Pánové, je libo společnost?
RIMMER: Hledáme jistou Harmony de Gauthierovou.
BERYL (k ženě sedící u baru): Hej, Har, jeden koloušek, by se chtěl seznámit.
HARMONY přichází ke stolu, kde sedí naše posádka.
HARMONY: Dáte si drink, nebo chcete někam zalízt a diskutovat o relativitě? Za příplatek dělám obě, obecnou i speciální.
LISTER: Ne, kvůli tomu tady nejsem.
HARMONY: Seš na elektrony? To ti rozkmitá mikrovlny? Chceš vidět můj dablštěrbinovej test a okusit pravděpodobnostní povahu kvantový mechaniky?
LISTER: Co? Ne.
HARMONY: Chlapům se líbí proměna částic na vlny, ne? Nebo jste spíš na drobet kodaňský interpretace? Víš, o čem mluvim? Když jsou subatomické jevy pozorovatelné jen jako indeterministické fyzicky nespojité přechody mezi oddělenými nehybnými stavy.
LISTER: Nejsme tu proto, abysme s váma dělali vědu.
HARMONY: Vezmu si tvídovej kostým a polobotky, jestli ti to vytúruje motor.
RIMMER: Jsme tu kvůli něčemu jinému.
HARMONY: Hele, velkej třesk nedělám! Na to je Beryl!
BERYL jim zamává od baru, KOCOUR jí to opětuje.
HARMONY: A jestli chcete jednotnou teorii pole, nejsem ta pravá.
LISTER: Víte, poslali nás sem s touhle věcičkou. Že by vám mohla píchnout.
HARMONY: To je kondenzátor. Kdyby ho zmerčili fízlové, jsme mrtvější než Galileova teorie přílivu. Tak co jste zač?
LISTER: Jen chlapi z budoucnosti, co chtěj pomoct.
RIMMER: Tak co ta věc dělá?
HARMONY: Pasuje do tohodle. (Vytáhne z podvazku další podivný strojek.) Ale jak, to nevím. Není to můj obor.
RIMMER: Jen jste to schovávala.
HARMONY: Přesně tak, nahoru nikdo neleze!
LISTER: A co ta věc dělá?
HARMONY: Vsákne elektronovou vlnu a přesměruje ji.
KRYTON: Vytvoří EMP, který zničí násoboidy.
HARMONY: Vyhmáts to.
LISTER: Máte tušení, jak to propojit?
HARMONY: Jsme jen teoretici. Všichni aktivní vědci, odešli do ilegality. Nikdo se dvakrát netřese na to, aby ho poslali do lapáku.
LISTER: Takže se nenajdou vědci, co by tu věc dali do kupy?
HARMONY: Jen pobudové a santusáci, co se zhroutili, když se nemohli věnovat vědě.
RIMMER: Ale kde jsou?
HARMONY: Celý dny se zpíjejí pod obraz boží. Einstein, Hubble a Edison, ale z těch tatrmanů vyrazíte leda snůšku pitomin. Jsou zpatáčkovaný celý boží den.
KRYTON: Říkala jste Einstein jako Albert Einstein?
HARMONY: Jasně, straší mu teď ve věži. Řve na lidi, co tam nejsou. Vozí po parku kočárek se spletencema. Má o tom strunovou teorii, ale nikdo to neposlouchá.
KOCOUR: O kočárku?
KRYTON: Einstein je jeden z největších vědců, kteří kdy žili. Dokáže cokoliv.
HARMONY: Myslíš si, že kecám?
KRYTON: Takže kde ho najdeme?
HARMONY: Touhle dobou? Nejspíš na rohu ulice Naděje s jinejma vobejdama.
Na ulici stojí tři bezdomovci a hřejí se u ohně. Jsou to ti stejní, jaké jsme už viděli. Jeden z nich má kočárek se spletenci. Přichází za nimi posádka Červeného trpaslíka.
LISTER: Á… Áá… Pane, to je váš kočárek?
EINSTEIN: Ano!
RIMMER: Pane, dovolte, abych se představil.
EINSTEIN: Co jste, sakra, zač?
RIMMER: Pověřený důstojník Arnold Rimmer z těžařské lodi Červený trpaslík. Musím říct, že jsem si ve škole vždy rád dal trochu vědy. Bunsenovy kahany, geniální. Vhodit sodík do vody, jak to bublá, úchvatné! Ó, gratuluju k té… (ke KRYTONovi) Jak se to jmenuje?
KRYTON: Teorie relativity, pane.
RIMMER (k EINSTEINovi): K teorii relativity.
EINSTEIN: Nevim, sakra, vo čem to mluvíš!
KRYTON: Jistě, jistě, v tomto světě nedosáhl ničeho.
KOCOUR: Tak jak nám pomůže?
RIMMER: Stejně bude géniem. Ať mu předložíme jakýkoli problém, dokáže ho vyřešit.
LISTER: Tak, vemem EinAlkáče s sebou k Fajnový holce.
EINSTEIN: Můj kočárek! Můj kočárek! (Pomalu odcházejí, EINSTEIN si tlačí svůj kočárek s sebou.) Nechte mě bejt, jo?! Neberte mi kočárek!!
KRYTON: Nebojte se pane, váš kočárek je v bezpečí.
EINSTEIN: Nechte ten kočárek! Jó?!
KRYTON: Ani se ho nedotkneme.
EINSTEIN: Můj kočárek!
Všichni i s EINSTEINem bezpečně dorazí k Fajnový holce. Sedají si ke stolu.
RIMMER: Můžete mu donést spletenej steak s hranolky?
KOCOUR: (Dá EINSTEINovi dvě podivná udělátka.) Problém je v tomhle: Musíme tohle dostat do tohohle. Jak?
EINSTEIN: Myslíš, že to vim? Nevim to.
RIMMER: Ale víte, a víte proč? Protože jste génius. Dokážete to.
EINSTEIN: Dokážu to?
KRYTON: Víme, že elektřina není Einsteinův obor, ale mysleli jsme si, že je tak geniální, že na to přijde.
HARMONY: Z tohodle spletenýho vometáka nic nevyrazíš.
LISTER: A proč ne?
HARMONY: Protože to není Einstein!
RIMMER: Je to jen starý trhan, co tlačí nějakej kočárek?
HARMONY: Jasně.
EINSTEIN: Nebyli jsme představeni. Já jsem Bob Trhan!
EINSTEIN = BOB: Takže, chcete vědět, jestli dostanu tuhle bramboru do týhle brambory? Hned se do toho dám. Neměl jsem tušení, že jsem tak geniální.
Po schodech přiběhne vyděšený VYHAZOVAČ.
VYHAZOVAČ: Benga! Jsou tady v uličce!
BOB: To je šťára!
Všichni začnou vědecký klub přeměňovat na normální klub: Obrací desky stolů, schovávají tabule s výpočty, začíná hrát kapela, vytahují alkohol a samozřejmě všichni sundávají bílé pláště.
RIMMER: Najděte si nějakou činnost, ať nevypadáte podezřele!
RIMMER s LISTEREM a KOCOUREM začnou tancovat nějakou podivnou variaci na charlestone.
BOB zatím v klidu sedí u stolu a hraje si s „bramborami“, které se sněží nějak spojit.
BOB: Tady to nejde. A co tady? Já to dokážu, jsem geniální!
KRYTON mezitím někde sebere saxofon a hraje s kapelou (Nebo to jen předstírá.).
Do klubu vtrhnou policisté.
POLICISTKA: Takže, všichni zmlkněte! Ticho! Tohle je šťára.
HARMONY: Hele, pití a tanec nejsou ilegální. Vo co de?
POLICISTA: Harmony de Gauthierová, To je mi nóbl umělecký jméno, ale mě nevoblafneš, profesorko Baldwinová! To totiž seš! Špinavá laciná vědkyně, co půjde tlachat o teoretický fyzice s každým, pokud se penízky budou sypat!
HARMONY: Já už ve vědě nejedu, víme? Nešáhla jsem na Petriho misku měsíce.
POLICISTA: Víc blbin už do mě nenahustíš?
HARMONY: Vážně to chceš vědět? Vyděl si svou hmotnost objemem.
POLICISTA vypadá zmateně, protože vůbec neví, o čem HARMONY mluví. POLICISTKA přistoupí k posádce Červeného trpaslíka.
POLICISTKA (ke KRYTONovi): Ty! Co sis to udělal s obličejem?
KRYTON: Kdo? já? Vytahoval jsem jablka z míchačky na beton.
POLICISTKA: No jistě. A co děláš?
KRYTON: Hraju v kapele, madam.
POLICISTKA (ke KOCOURovi): Úú, a co ty? Hehehe. Jsi vědec?
KOCOUR dokonale zastepuje.
KOCOUR: Uměl by vědec takhle stepovat?
LISTER se na KOCOURa uznale podívá a nevědomky se napije nějkého roztoku z Erlenmeyerovy baňky, kterou drží v ruce. Všichni se na něj udiveně dívají.
POLICISTA: Tak počkat, jak to, že piješ z Erlenmeyerovy baňky? Provozujou tu vědu! Jste zatčeni!
Všichni policisté vytáhnou pistole. V tu chvíli se v baru objeví dva násoboidi.
POLICISTA (ke 4 z 27): Dopadli jsme pár bílejch plášťů. Myslíme si, že něco vědí o tý absurdní mašince, jak na ní dělaj ti z odboje, aby vás mohli sejmout.
4 z 27 (k posádce Trpaslíka): Vida, zase vy.
LISTER: Tobě vážně nevaděj starý votřepaný klišé, co?
4 z 27: My dva zas nejsme tak rozdílní.
LISTER: Teď si děláš srandu. Eh, vo co vám jde?
4 z 27: Lidské bytosti si ve vzdálené budoucnosti uvědomily, že lidstvo není dost zralé na to, aby umělo žít s moderními technologiemi, a tak stvořili nás, aby tato verze budoucnosti nikdy nespatřila světlo světa. My jsme tu kladní hrdinové.
KRYTON: Ale zabíjíte lidi!
4 z 27: Nikdo neříkal, že si přitom nemůžem užít trochu zábavy.
RIMMER: A co bude s námi? Taky nás zabijete?
4 z 27: Nechystal jsem se, ale víte, že je to úžasný nápad? (Teatrálně zvedne svou zbraň.)
KOCOUR: Chladnokrevně nás zabijete?
HARMONY: Lidská krev ale chladná není, má kolem sedmatřiceti a půl stupně celsia.
4 z 27 (Namíří pistoli na LISTERa): Zemřete, lidská chátro.
LISTER: Říkal jsi, že seš urozenej, droid velkýho formátu!
KOCOUR: Fakt těžkej grand!
LISTER: Vo tolik lepší než ten druhej droid. Jak se jmenoval?
KRYTON: Trojka ze třiašedesátky.
Najednou se ozve druhý násoboid.
3 z 63: Říkal tu někdo moje jméno?
LISTER: Ty seš trojka ze třiašedesátky?
3 z 63: No a co?
4 z 27: Ale nic, ne, nic mu neříkej. Udobřili jsme se.
KOCOUR: Pomlouval tě za tvejma zádama.
3 z 63: Vážně?
4 z 27: Nech to plavat, trojko ze třiašedesátky. Nestojí to za to.
3 z 63: Ne, ne, pomlouval jsi mě za mejma zádama.
4 z 27: Víš přece, že to mezi náma dost skřípalo, takže eh…
3 z 63: Nejsi o nic lepší než osmnáctka ze dvou set jedenačtyřicítky.
4 z 27: (Vypadá dost naštvaně.) Úh.
Najednou BOB spojí dva podivné strojky.
BOB: Ze dvou brambor je jedna brambora!
BOB vstane a vystřelí z „brambory“ modrý paprsek, který vypne oba násoboidy.
HARMONY: Dokázals to!
LISTER: (Sebere překvapené POLICISTCe pistoli.) Bobe! Jsi geniální!
BOB: Přesně jak jste říkali!
Policisté začnou utíkat pryč.
HARMONY: Máme málo času. Za chvilku se to tady bude hemžit násoboidama. Jestli to půjde připojit k vysílači, můžeme vyslat signál po celym světě a vyhubit všechny mechanoidy.
LISTER: A-a-a-a a co Kryton?
HARMONY: Musíme to odpálit, nejde to jinak.
LISTER: Ne!
RIMMER: Listere, nechápeš to? Až bude po násoboidech, můžeš tady zůstat. Už nebudeme spoutaní dohromady.
LISTER: Nemůžu přijít vo Krytona.
KRYTON: Poslouchejte, pane. Pan Rimmer chce říct, že myslí na vaše dobro, protože globální EMP zničí očividně i jeho.
RIMMER: (Souhlasně kýve hlavou. Najednou se zarazí.) Počkat, mě to zlikviduje taky?
HARMONY: Všechno elektrický.
KOCOUR: I žehličky na vlasy?
RIMMER: Vydejte mi to EMP!
HARMONY: Už jsem to odpálila, zatímco vy dva jste tlachali. Máte patnáct minut.
RIMMER: Zdrháme!
Posádka se dá na útěk. HARMONY s BOBem se na sebe s úsměvem podívají a KRYTON sebere mrtvému násoboidovi kazetu z Kronosu.
Kosmik letí pryč.
V kokpitu se všichni snaží co nejrychleji uletět.
KOCOUR: Pět minut na orbit!
KRYTON: Aktivuji časovou mašinku. Pane, za malou chvíli se dostaneme do turbulencí.
RIMMER: Nešlo by to vzít kratší trasou?
KRYTON: Podle Pythagora ne.
LISTER: Jo, ale Pythagoras nebyl zrovna dobrej pilot. Nechte to na mně.
Kosmik opouští atmosféru Země a hned za ním je vidět vlna EMP. Pak už prolétá časovým tunelem zpět do současnosti.
Červený trpaslík
LISTER sedí v kajutě a mluví s KRYTONem.
LISTER: Já jsem dneska pochopil pár věcí.
KRYTON: Vážně, pane? A o co?
LISTER: Mám pocit, že lidi by měli bejt ve střehu, abysme neztratili sami sebe. A nenechali se zničit technikou.
KRYTON: Udělám si poznámku a připomenu vám to, když mi budete připadat ohrožený. Ruce. (Sundá LISTERovi sako.)
LISTER: Áh, jo, to je vono.
KRYTON: (Zaleze pod stůl.) Botu. Druhou botu. Ponožku. Druhou ponožku.
LISTER (zatímco mu KRYTON sundává boty a ponožky.): Eh.. eh… Nemůžem se spolíhat na stroje, jinak ztratíme to, co z nás dělá lidi.
KRYTON: Otevřít.
LISTER otevře pusu a KRYTON mu začne elektrickým zubním kartáčkem čistit zuby.
LISTER: Ááh, to je síla.
Hráli
Rimmer: Chris Barrie – Kamil Halbich
Lister: Craig Charles – Martin Sobotka
Kocour: Danny John-Jules – Miroslav Vladyka
Kryton: Robert Llewellyn – Zdeněk Dušek
4 z 27: Kevin Eldon – Jan Šťastný
Harmony: Lucie Pohl – Kateřina Peřinová
Einstein Bob: David Sterne – Milan Slepička
Vyhazovač: Sam Douglas – Michal Gulyáš
Beryl: Rebecca Blackstone – Irena Máchová
Postřelený: Kyle James – Jan Szymik
Policistka: Suanne Braun – Jitka Jirsová
Policista: David Menkin – Petr Gelnar
3 z 63: Alexis Dubus – Ivo Hrbáč
Casting: Linda Glover
Inspicient: Peter Griffiths
Asistent správy studia: Callum Taylor
Pomocník: Tom Mair
Hlavní účetní: Jonathan Merrell
Produkční účetní: Kelly Johnson
Produkční koordinátorka: Ema Guilbert
Právní a obchodní služby: Kerry Kyriacou
Asistent skriptu: Luke Richardson
Skript: Stephanie Rose
Mix obrazu: Sarah Giles-Harling
Manažeři studia: Sarah McGettigan, Naomi Dulake
Lokace: Iain Smith
Umělecký režisér: Steve Clark
Grafický designér: Evannia Paine
Nákupčí rekvizit: Emma Wicks
Rekvizity: Brian Hampton
Oděvní rekvizity: James Donovan
Záložní rekvizity: Karl McGovern
SFX: Paul Fulton
Protetický designér: Neill Gorton
SFX protetická výroba: Kate Walshe
Protetické masky: Sangeet Prabhaker
Maskéři: Martine Randall, Linda Wilson
Kontrola kostýmů: Kat Cappellazzi
Záložní kostýmy: Lauren Kilcar
Zvuková technika: Rikki Hanson, Richard Pilcher
Hlavní osvětlovač: Colin Thwaites
Asistent osvětlovače: Darren Harvey
Elektrikář: Nick Dale
Operátor osvětlení: Ziggy Jacobs-Wyburn
Operátoři kamery: Ian Adrian, Alison Banham, Jono Tomes
1. asistenti kamery: Jason Cuddy, Tom Lane
2. asistent kamery: Charlotte Scott-Gray
Asistent editora & DIT: Chris Ricketts
Dohled nad postprodukcí: Chelsea Chandler
Online editoři: Barney Jordan, Clyde Kellett
Mix dabingu: Tom Corbett
Kolorista: Perry Gibbs
Dohled nad VFX: Howard Jones
Editor scénáře: Andrew Ellard
Hudba: Howard Goodall
Zvuk: Keith Nixon
Dohled nad kamerou: Trevelyan Oliver
Manažer studia: Matt Bell
Masky: Vanessa White
Kostýmy: Howard Burden
Výroba: Dan Kay
Produkční designér: Julian Fullalove
Editor: Peter H. Oliver
Kamera: Ed Moore
Výkonný producent pro UKTV: Simon Lupton
Výkonní producenti: Doug Naylor, Henry Normal
Producenti: Richard Naylor, Kerry Waddell
Režie: Doug Naylor
České znění připravili
Překlad: Helena Rejžková
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Zdeněk Dušek
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Barbora Petrů
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Dialogy a režie českého znění: Janoš Vaculík
Vyrobila Grant Naylor Prudictions a Baby Cow Productions pro UKTV.
© UKTV Media Limited MMXVI
© Česká televize 2017