19. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová

Epidém (Epideme) – scénář

Kokpit Kosmika

KOCOUR: Co je sakra tohle?

KOCHANSKÁ: Astroglacialit, alotropicky modifikovaný, zahalený do luminiscenčních plynů.

KOCOUR: Děkuju! To mi moc pomohlo! (Tiše k LISTEROVI) Co to je?

LISTER: Pro tebe velkej ledovec.

KOCHANSKÁ: Studovala jsem je na akademii, ale takhle z blízka jsem je ještě neviděla. Není to úžasné! Vidíte ty krystalické útvary. Jsou bohovský!

LISTER: Tebe fascinujou ty vědecký kravinky, viď? Řek´ bych, že ve škole sis všechno podtrhávala pastelkama a psala, jako když tiskne. Dám na to krk, že bys nám ještě dokázala říct průměrný srážky ve venezuelskejch nížinách.

KOCHANSKÁ: Ne, to ne. Nemám ponětí … tak jo, jedenáct set milimetrů, a co? Nepovažuji totiž za vrchol schopností čárku na záchodě, která by označovala můj nejvyšší dostřel.

KRYTON: No, rád bych poznamenal, že mám také jistou kvalifikaci.

KOCOUR: Jakou ty máš kvalifikaci, ty špatně vyklepanej kokose?

KRYTON: Jsem plně kvalifikovaný bakalář hygieny. Možná, že to ještě nevíte, ale před lety jsem úspěšně promoval na univerzitě, kde jsem studoval toaletní vědy!

KOCHANSKÁ: Toaletní univerzita je jen kus softwaru, součást tvého programu.

KRYTON: Přesto jsem musel složit zkoušku, abych prokázal, že byl úspěšně nainstalován. Velmi zajímavé. Poslechněte si tohle: Například první záklopkové splachování vymyslel v 18. století Joseph Brehman, jehož výpočty zakřivení vývodního kolena jsou dosud …

LISTER: Krytone!

KRYTON: Ano, pane?

LISTER: Nemohlo by to počkat, v ideálním případě, do mý smrti?

KOCOUR: Mám-li mluvit za sebe, tak já jsem v podstatě vzdělání nedostal.

LISTER: Neříkej, profesore.

KOCOUR: Néé, to je pravda! Taky proto řadu věcí neznám, jako … no … prakticky všechno.

KRYTON: Protože jste se vychovával sám?

KOCOUR: Jó, nikdo jiný nebyl po ruce, tak jsem se vychovával sám. No, a vzhledem k tomu, že jsem neznal nic, školní hodiny se dost táhly. Hlavně čtvrteční dvouhodinovky ničeho.

KOCHANSKÁ: Takže, co budeme dělat s tím ledem?

KRYTON: No, máme minimální zásoby vody. Jestli ten led není znečištěn, tak by mohl být užitečný.

KOCHANSKÁ: Dobře, zaměříme ho a vyhodnotíme.

KRYTON: Už to tam je. Zpracovávám data. Velmi zvláštní…

LISTER: Co tam máš?

KRYTON: Hluboko v tom astroglacialitu cosi je. Nějaký objekt. Obrovský! Vyhodnocuji.

LISTER: No?

KRYTON: Je to vesmírná loď.

 

Vesmírná loď Leviathan

LISTER otevírá dveře.

LISTER: Úh, sem se člověk dostává hůř, než do kuřete v letadle.

Všichni sestupují po schodech nějakou chodbou.

KRYTON: Je to Leviathan, zásobovací loď Jupiterské důlní ze třiadvacátého století. Motory jsou zničené, byly přepáleny. Jakoby před něčím utíkali. Moment, mám tu známky života.

LISTER: A není to omyl?

KRYTON: Ne.

Postupují dál chodbou, kde leží bezvládná těla.

KOCHANSKÁ: Něco takového jsem v životě neviděla.

LISTER: Tys nebyla na mojem posledním mejdanu, viď?

KRYTON: Podívejte se, pokroucené, zmučené tváře! Ten výraz smrtelné hrůzy!

LISTER se začne podivně kroutit.

LISTER: Áááááh, áááh, ježišmarjá! Za krkem, obrovská … obrovská ledová kapka! To bylo fakt hrozný, sklouzla mi až na zadek. Mhááá.

KOCOUR přiběhne k velkému kusu ledu.

KOCOUR: Honem, poďte sem! Tady je nějaká ženská.

KRYTON: (S psychoscanem v ruce) Zaměřuji teď její identifikační čip. Caroline Carmenová, kdysi zásobovací důstojník na Červeném trpaslíkovi.

LISTER: Já si jí pamatuju. A pak ji přeložili na Titan.

KOCHANSKÁ: Tys ji znal?

LISTER: Jó, dokonce po mně i vyjela.

KOCHANSKÁ: To ti nevěřím, důstojnice by s tebou nikdy nemohla chodit.

LISTER: A víš, že se pleteš? Nám to totiž s Karen pěkně šlapalo, a to dokonce pěkně dlouhou dobu.

KOCHANSKÁ: Caroline!

LISTER: Caroline, jasně. Karen jsem jí říkal jenom já.

KOCHANSKÁ: Nevěřím ti ani slovo.

LISTER: Caroline Carmenová byla moje holka a v posteli jsme si dokonale rozuměli. V tý době, co jsem s ní chodil, ji ty dvě ženský vod vedle přejmenovaly na Karmen Sténavou. Kdyby žila, tak ti to řekne.

KRYTON: Ona žije! Ta známka života pochází přímo odtud.

LISTER: Va.. vážně? Možná si mě nevybaví okamžitě, možná bude mít amnézii.

KOCOUR: Amnézii?

LISTER: To led dělá a velice často, že jo Kryťáku?

KRYTON: Nic takového jsem neslyšel.

LISTER: (Ke KOCHANSKÉ) Vidíš, už to na něj působí.

LISTER: Tak jdem, vezmeme ji do Kosmika.

 

Ošetřovna na Kosmiku

KRYTON přichází, ostatní jsou uvnitř.

KRYTON: Začal jsem přečerpávat vodu z Leviathana. Jak to vypadá tady?

KOCOUR: Led ne a ne roztát, a to je tadle kajuta teplejší než anglické pivo.

LISTER: Je to tak, teplota je konstantně na pětatřiceti a ona je pořád chladná a netečná.

KRYTON: A co slečna Carmenová? (Otočí se a směje se svému vtipu)

LISTER: (S úsměvem) Já mluvím o slečně Carmenový.

KOCHANSKÁ: Jako by tělo ten led generovalo jako formu ochrany.

LISTER: A co kdyby jsme na to vzali laser?

KRYTON: Doporučuji, abychom počkali do rána, až bude hotová chemická analýza. Laser by mohl tělo slečny Carmenové trvale poškodit.

KOCOUR: A je ta holka ještě vůbec živá?

KOCHANSKÁ: Nepochybně.

 

Později

Je vidět odpadávající kusy ledu. A jakási postava hnusné okoralé zombie kráčí Kosmikem až do LISTEROVY kajuty. Začíná mu zalézat pod peřinu.

LISTER: Ale, ale. To je obrat o sto procent. Už jsi to nevydržela, viď Chris. Tss, ale co blbneš? Co děláš? Chmmmmhhcháá.

LISTEROVI kaťata od pyžama letí pryč.

LISTER: Seš si vůbec jistá, že se mi chce? Dala jsi mi kopačky a teď hupsneš ke mně do postele. No, náhodou nejsem proti, ale musím říct, že to bylo o chlup.

CARMENOVÁ se naklání k LISTEROVU uchu.

LISTER: Á, to je krása, když mi zase pusinkuješ ouško.

Něco zabouchá.

LISTER: Ááá, sakra, to je Kryton! To je Kryton, rychle!

Hodí na zombie deku.

LISTER: Dělej, do sprchy. Schovej se. No tak dělej. Sakra.

LISTER otevře dveře kajuty.

LISTER: No.

KRYTON: Jste sám, pane?

LISTER: Jo.

KRYTON: Rád bych vám tady utřel prach.

LISTER: Prosimtě, jsou dvě hodiny ráno!

KRYTON: Ano, pane, tohle je také havarijní zásah. Senzory zaznamenaly nadměrné množství prachu v tomto sektoru a já ho musím utřít.

LISTER: Já to risknu.

KRYTON: To Vám nemohu dovolit, pane.

LISTER zadržuje KRYTONA ve dveřích, ten se ale přesto dostane do kajuty. Přibíhá k posteli.

KRYTON: Ha, rozložená postel. Hmm, teď trochu vysmýčím skříň.

KRYTON otevře skříň a hledá. Nic.

KRYTON: A utřu prach pod přikrývkou. (Zase nic) Hmm. A v druhé skříni. (Furt nic)

LISTER: Proboha, Krytone, já bych se rád vyspal.

KRYTON: (S brekem) Je tady, viďte?

LISTER: O čem to mluvíš?

KRYTON: (Ještě uplakaněji) Vy jste slíbil, že jí nebudete mít radši, slíbil jste to!

LISTER: No tak, Krytone, heleď já jsem…

KRYTON: Óoo.

LISTER: Hele, to je jakoo …

KRYTON: To je proto, že má lépe tvarovanou hlavu, viďte?

LISTER: Néé, Kristepane, nééé, néééé.

KRYTON: (S největším možným ubrečeným tónem) Je to tak!!!

LISTER: Tvoje hlava je krásná.

KRYTON: Ale její máte radši.

LISTER: Co to povídáš? Máš jednu z nejkrásnějších hlav. Je kráásná, je funkční a je skoro dokonalá, když přijde na porcování kachny.

Do místnosti vstupuje KOCHANSKÁ.

KRYTON: Je ve sprše, viďte? Je to tak!!!

KOCHANSKÁ: Kdo?

KRYTON: (S křikem ke KOCHANSKÉ) Slečna Kochanská, kdo jiný, madam Curie?

KOCHANSKÁ: Co je to tady za randál, nemůžu spát.

KRYTON zírá střídavě na KOCHANSKOU a na LISTERA.

KRYTON: Odpusťte. Stydím se. Omluvte mne, slečno.

KRYTON odchází.

LISTER: Jak jsi tohle dokázala? No jasně! Protáhla jsi se ventilací a vyskočila jsi na chodbě, paráda.

LISTER začne rozepínat její noční košili.

KOCHANSKÁ: Cože?

LISTER: Hhh, si geniální, naprosto geniální!

KOCHANSKÁ: Co děláš?

LISTER: No, rozepínám tě.

KOCHANSKÁ: A proč, proboha?

LISTER: Dyť jsme to nedotáhli do konce.

KOCHANSKÁ: Ale to už je dávno, teď je všechno úplně jinak!

LISTER: Hele, už je pryč, s Krytonem si nedělej hlavu. Tak to shoď a já si natáhnu batmanovskej oblek.

KOCHANSKÁ: Ty fakt nechodíš kolem horký kaše, že jo?

LISTER: Neblbni, šuknem si, Chris. Tak hajdy do peřin.

KOCHANSKÁ dá LISTEROVI solidní ránu pěstí do obličeje, až padne na zem.

KOCHANSKÁ: (Nakloněná nad LISTEREM) Takhle chceš někoho svádět? Ani náhodou, Listere, ani kdybys byl poslední muž na světě!

LISTER: Já jsem poslední muž na světě.

KOCHANSKÁ: No, co se dá dělat?

KOCHANSKÁ odejde.

LISTER: Co jsem zase zvoral? Co? … Kruci, deka.

LISTER jde ke sprše. Otevře a … vyskočí na něj zombie CARMENOVÁ.

LISTER: Bože, né, Caroline, ty ses vážně vodvázala! Vypadáš jak ta ženská z reklamy před použitím mastičky na uhry. Promiň.

Odhodí ji, ale zůstane mu kus ucha v ruce.

LISTER: To jsem nechtěl.

LISTER utíká, stiskne poplachové tlačítko na stěně kajuty.

LISTER: Jdi ode mě, jdi ode mě!

Caroline na něj lehne a vstrčí mu svůj ret do pusy.

LISTER ho vyplivne.

LISTER: Fujjj!!! Ježiši.

Pak ji odhodí a je klid – Caroline leží bezvládně na zemi.

LISTER: Ježiši. Bože můj.

Přichází KRYTON: Óoo, je Vám dobře, pane?

LISTER: Zrovna se mě pokusila znásilnit nadržená mumie. Tak jak mně sakra může bejt dobře. Blééé. To je pachuť, musim si vykloktat záchodovou kachničkou.

KRYTON: (S psychoscanem v ruce) Je mrtvá! A nejen to, podle všeho je mrtvá už tři miliony let.

LISTER: Jestli je tři miliony let po smrti, odkud se berou známky života?

KRYTON: Dobrá otázka. A teď ještě kam se poděly.

LISTER omdlévá.

 

Střední sekce

LISTER: (Slaboučkým hláskem) Je mi fakt hrozně.

KOCHANSKÁ: Jsi jenom v šoku. Nebuď bábovka.

KRYTON: Promiňte slečno, ale vašemu ošetřovatelskému umu stále něco chybí.

KOCHANSKÁ: Například.

KRYTON: Ošetřovatelský um!

LISTER: (Ke KOCHANSKÉ) Tak podle tebe jsem hypochondr?

KOCHANSKÁ: Jsi chlap, viď? Vy muži nastydnete a hned máte malárii.

KRYTON: (Naštvaně s rukama v bok) Ale, zatímco ženy jsou jiné.

LISTER: Jenom maj na bolest jinej názor, Krytone. Vem si, že by si si zalejval rozkrok horkym voskem a škubal si půlku porostu.

KOCOUR: Je to tak, taky to nerad dělám.

KRYTON: Testy jsou kompletní.

LISTER: A?

KRYTON: V krvi máte nějakou cizorodou látku a poznávám její DNA.

KOCOUR: To je dobře nebo špatně?

KRYTON: Je to virus epidému, umělý parazit vytvořený proti nikotinové závislosti. Jde o inteligentní organismus, jenž blokuje podněty vedoucí k potřebě po nikotinu. Blokoval také signály, které tělu sdělovaly, že potřebuje krev a kyslík.

KOCOUR: A proto vypadala jako modelka z časopisu „Přítulná příšera“?

KRYTON: Přesně tak. Prakticky se nedá zastavit. Během dvou dnů spořádá hostitele, pak unese jeho tělo a hledá další oběť. Když žádnou nemůže najít, zmrazí tělo a čeká.

KOCOUR: Takže ty známky života na Leviathanu …

KOCHANSKÁ: … nepatřily Carmenové, ale parazitovi, který obýval její tělo a který přešel na tebe, když … eh.

LISTER: … když mi do pusy šoupla ten hnus. Francouzák na onen svět. Za dva dny už budu mrtvej jako sobotní noc v Prudérově.

KRYTON: Eh, jedna možnost by tu byla. Šanci byste měl, kdybyste se … no, rozumně domluvil.

LISTER: Domluvil s kym?

KRYTON: S tím virem přece, nakonec je inteligentní.

LISTER: Do tvejch nervovejch obvodů už se zase míchá signál z pračky, viď?

KRYTON: Když se nám podaří napojit se na tlumočníka, tak by bylo možné se s tím domluvit. Podle mne je to naše jediná šance.

 

Ošetřovna

LISTER sedí na židli, má ke spánkům připojeny tlumočící přísavky. Ostatní stojí kolem něj.

KRYTON: Vím, že vyhlídky jsou nejisté, ale musíme se pokusit přesvědčit ho, aby odešel. A pamatujte si: buďte milý!

LISTER: Milej k svýmu virovi, jasně.

KRYTON: Zapínám tlumočníka.

Objeví se oranžovo-zelený obrázek vira, který má charisma jako druhé jméno.

EPIDÉM: Zdravím v říši z masa a kostí. Dneska večer nás čeká Dave Lister, asistent údržbáře automatů a znalec kořeněných jídel a jeho smrt! Co vy na to?

KRYTON: Jestli se nemýlím, hovořím s virem epidémem.

EPIDÉM: Přivítejme ho mrknutím! No, dobře, jsem v náladě, tak dvěma.

KRYTON: No, možná bychom měli… eh, rád bych …

EPIDÉM: Dave, vyjasníme si pravidla. Jestli vyhraješ, tak budeš žít, jestli umřeš, tak zemřeš a já získám všechny tvoje vědomosti, až tě zabiju.

LISTER: Ty nasaješ vědomosti každýho, koho zabiješ?

EPIDÉM: Ale tím, že zabiju tebe, si zrovna dvakrát nepolepším. Neuraž se, ale k čemu je virovi, když umí otevírat pivní láhve zubama?

LISTER: Jakým právem zabíjíš živý bytosti?

EPIDÉM: A co to kuře, co jsi osmahnul včera večer? Jakým právems ho zabil?

LISTER: Poslyš, já a kuře, to je něco jinýho.

EPIDÉM: Pokračuj, Davide.

LISTER: Já jsem člověk a kuře je maso.

EPIDÉM: Umřelo, abys ty mohl žít! Je to o tolik jiný, než to, co dělám já?

LISTER: Samozřejmě, naprosto! Jsem lidská bytost a mám vlastnosti, který mě vyvyšujou nad drůbež. Umím myslet, umim hrát na kytaru.

KOCOUR: Líp než kuře? Zbláznil ses?

KRYTON: Takhle tu diskusi nevyhrajeme. Měl byste změnit téma!

LISTER: Jsem poslední chlap na světě!

EPIDÉM: A to ti dává větší právo na existenci, než mně?

LISTER: No, jasně. Protože …

EPIDÉM: Nejvyšší čas, aby se váš druh pakoval. Arrivederci človíci!

LISTER: (Zoufale si strhne přísavky z hlavy) Hmmmm, ach jo!

 

Později v nějaké místnosti

EPIDÉM: Davíku, hlavu vzhůru! Chytnul jsi smrtelnýho vira, tak už to chodí, přesto můžem bejt kamarádi.

LISTER začíná vypínat překladatele.

EPIDÉM: Nesahej na to!

LISTER ho vypne. Přibíhá KRYTON s KOCHANSKOU.

KRYTON: Pane, víte, že jste řekl, abychom hledali řešení, ať by bylo jakkoli drastické?

LISTER: Jo, no tak, něco máš?

KRYTON: Řešení, pane, ale …

LISTER: Co?

KRYTON: Je moc kruté.

LISTER: Povídej.

KRYTON: No, víte, my si myslíme, prostěee … chci říct, vyyyy…

KOCHANSKÁ: Chcem ti amputovat ruku.

LISTER: Cože?

KRYTON: (Tišeji ke KOCHANSKÉ) Je to hloupý nápad, říkal jsem Vám to.

KOCHANSKÁ: (Stejně ke KRYTONOVI) To byl tvůj nápad.

KRYTON: Podle vás jsem hloupý?

KOCHANSKÁ: To jsem neřekla, buď zticha!

KOCHANSKÁ: (Už normálně k LISTEROVI) Je to jediná šance, jak tě zachránit. Mohlo by být hůř.

LISTER: Jako, že nejsem čirou náhodou lučištník?

KOCHANSKÁ: Mohl bys umřít. Říkal jsi, že by si souhlasil se vším, tak je to tu.

LISTER: To mi víc neřeknete. Čekal bych něco nápaditějšího, než: ufikneme ti pracku!

KRYTON: Chceme Vám píchnout antivirové látky, které postupně vyženou ten epidém do Vaší ruky.

LISTER: A pak jí uříznete, to je představa, ale co můžu dělat? Tak jo, musí to ale bejt levá ruka jo? Protože pravou dělám oblíbený věci.

KRYTON: Jistě pane.

KOCHANSKÁ: Tak jdem, šmik, šmik. Eh, promiň.

 

Ošetřovna

KRYTON uspává LISTERA. Ostatní přihlížejí.

KRYTON: Aplikuji antiviry.

KOCHANSKÁ: Dobře, epidém, směr sever, souřadnice 109,4.

KRYTON: Slinivka.

KOCHANSKÁ naviguje a KRYTON podle toho aplikuje antiviry do LISTEROVA těla, aby virus vyhnal tam, kam potřebují.

KOCHANSKÁ: Hm, 104,2 na monitoru – teď! Levé rameno 309,0. Ne, ne, ne!!! 308! 308! Směřuje pryč z levé ruky! 406,9 … ,8. 406,5 – epidém směřuje do pravé ruky!

KRYTON: Pravou ruku! Jinak to nejde! (Ke KOCOUROVI) Laserovou pilu, rychle!

KRYTON si vezme pilu.

KRYTON: Amputační mód: řezání a vypalování.

KRYTON uřízne kus ruky a vhodí ji do kýblu.

KOCHANSKÁ: To nestačí.

KRYTON uřízne další kus.

KOCHANSKÁ: Pořád to nestačí.

A další kus.

KOCHANSKÁ: Pořád málo!

A další kus.

KOCHANSKÁ: Ještě málo!

A další kus.

KOCHANSKÁ: Ano, to stačí! A teď se modleme, aby to zabralo.

KOCOUR: Ať už to zabere, nebo ne! To bude dřív v pekle sněžit, než si dám zase pečený křidýlka.

 

Později

LISTER leží na ošetřovně a začíná se probírat. Podívá se na svou levou ruku a když zjistí, že je v pořádku, uvolněně se usměje. Pak ale pohlédne na svou pravou ruku a … začne křičet.

Vedle jeho lůžka sedí KOCHANSKÁ. Popadne vysílačku.

KOCHANSKÁ: Je vzhůru.

LISTER: Levou ruku! Říkal jsem levou ruku! Tohle je pravá! Jak to, že navigátor nerozezná levou od pravý?

KOCHANSKÁ: Dělali jsme, co jsme mohli. Je mi líto.

LISTER: Kde je?

KOCHANSKÁ: Spláchli jsme jí do vesmíru. Museli jsme!

LISTER: Moje pravačka. Dělal jsem s ní úplně všechno! Byli jsme neoddělitelný. Aspoň jsem si to myslel.

Přibíhá KRYTON s KOCOUREM.

KRYTON: (Plačtivě) Pane Listere, Vy jste vzhůru?

KOCOUR: No néé, vypadáš skvěle!

KOCOUR podá LISTEROVI pravici, ale … jaksi není čím ji stisknout.

LISTER: Oh, není to vaše chyba, jenom jste mi chtěli zachránit život.

KRYTON začne usedavě vzlykat.

LISTER: Vy jste mi nezachránili život?

KOCHANSKÁ: Tak 7% epidému se vrátilo zpět do tvého těla a nyní se množí geometrickou řadou.

LISTER: Takže to shrňme! Jediný, na co se můžu těšit, je smrt, zombifikace a pak krátký posmrtný muchlování s tebou. Obětoval jsem ruku! Svojí ruku! Na nic!

KRYTON: Ne, na nic, pane! Když to spočítám, tak jste získal dalších 58 minut života. Já s…

LISTER: K čemu mi bude dalších 58 minut života?

KOCOUR: Třeba se naučíš žonglovat.

LISTER: To jsi mě fakt uklidnil!

 

Listerova kajuta

KRYTON a KOCHANSKÁ poklízejí. KRYTON dá polštáře na sebe. Otočí se a KOCHANSKÁ je mezitím dá vedle sebe. KRYTON na ni chvíli zírá, a potom je dá opět na sebe.

KOCHANSKÁ: Krytone, takhle to Dave nemá rád.

KRYTON: No dovolte, vážená! Jsem s panem Listerem už mnoho let a nějaká novopečená dorota mi nebude radit, jak mám stlát jeho postel!

KOCHANSKÁ: Krytone, v mé dimenzi jsem s Davem bydlela, takže vím dobře, co má v posteli rád.

KRYTON: (Rozezleně) Já také! Velké balení extraostrých lupínků a pořádný horor, pokud možno se zápasnicemi kung-fu, jež jsou spoře oděné!

Přibíhá KOCOUR.

KOCOUR: Hele, pětiprsťák to zabalil.

KOCHANSKÁ: Proboha, chceš říct…

KOCOUR: Né, neni mrtvej, zmizel. Je fuč a s ním 40 liber plastický výbušniny Exterminex z bunkru 7.

Přistoupí ke KRYTONOVI.

KOCOUR: Že by to nějak souviselo?

KOCHANSKÁ: (Popadne KOCOURA) Honem!

KRYTON dá polštáře na sebe a následuje dvojici.

 

Strojovna

LISTER otvírá nějaké dveře.

KOCHANSKÁ: Co děláš?

LISTER: Skáknu si pro něco do krámu. Nechcete taky něco?

KRYTON: Pane, prosím Vás, vraťte se! Nemusíte se vracet na Leviathana.

LISTER: To je jediný řešení. Dostat se zpátky, odpálit nálož a do mrtě zničit toho vira. Aspoň ho připravim o požitek ze zabíjení.

KOCHANSKÁ: Dave, zavři tu kabinu! To, co děláš je šílenství!

KOCOUR: Má pravdu! Už jsi zničil turnaj v ping-pongu a teď ještě narušíš naši soutěž v jo-jo!

KOCHANSKÁ: Dave, nechoď za ty dveře! Jestli jimi projdeš, tak s tebou nepromluvím, dokud …

LISTER za sebou zaklapne.

KOCHANSKÁ: Proboha, nejsem já pitomá?

KRYTON: No, podle mých výpočtů, slečno …

KOCHANSKÁ: Krytone, sklapni!

Všichni odchází.

 

Leviathan

LISTER zapíná překladatele a EPIDÉM se objevuje před ním.

EPIDÉM: Čau Dave, co to je? Dárek k Vánocům?

LISTER: Jasně, chlape, uhod´ jsi! Hele, co tu mám. 40 liber Exterminexu.

EPIDÉM: Jde o chlapský gesto, ale tobě se to moc nepodobá.

LISTER: Nastavíme budík na 5 minut, co řikáš?

EPIDÉM: Dave, halóó,

Ozve se hlas z vysílačky.

 

Kokpit Kosmiku

KRYTON: Leviathane, tady Kosmik! Ohlašte se, pane!

LISTER: (Na obrazovce) Leťte s Kosmikem pěkně daleko! Máte 5 minut.

KOCHANSKÁ: Dave, poslouchej. Dave, můj Dave, měl takové rčení: Dokonce i slovo beznaděj má v sobě naději.

KOCOUR: (Ke KRYTONOVI) Možná by měla bejt tam.

LISTER: Co tim myslíš?

KOCHANSKÁ: Ty to nesmíš vzdát!

LISTER: Dyť už jsem mrtvej, jenom se koukni. Vypadám hůř, než smrtka na pasový fotce.

KRYTON: Dejte nám trochu víc času! Medicomp stále hledá protilátku.

LISTER: To nemá cenu. Nemám poslední vůli, ale, Chris, pod mojí postelí najdeš sbírku písniček, co jsem ti napsal.

KOCHANSKÁ: Je jich tolik?

LISTER: No, tři. S „Kochanská“ se rýmujou jenom dvě věci; „punčochanská“ je tam dvakrát.

LISTER: Krytone, tobě odkazuji svoje prádlo. Koukej, ať ho mám pořád čistý.

KRYTON: (Plačtivě) Ale pane, Vy jste tak štědrý!

LISTER: Kocoure, ty si vem všechno, co budeš chtít z mý skříně.

KOCOUR: Vážně? Senza, ty ramínka se hoděj.

Konec vysílání.

 

Leviathan

LISTER: Jenom 60 sekund, epidéme!

EPIDÉM: Dave, srdce ti říká pal, ale hlava říká: né. Ty to přece nevzdáš. Lidi na týhle lodi taky hledali řešení až do úplnýho konce. Nikdy to nevzdali!

LISTER: Fakt ne?

EPIDÉM: No jasně, že ne! Dokonce i přepálili motory. O to smutnější, že byli tak blízko.

LISTER: Tak blízko? Neutíkali před něčím, ale k něčemu?

LISTER vypne překladatele a zapne monitor na kterém je obrázek dráhy Leviathana k nějaké planetě.

LISTER: K čertu s náloží! (Deaktivuje ji) Krytone, změna plánu!

 

Vesmír

Kosmik letí k oné planetě.

 

Kokpit Kosmika

LISTER leží na ošetřovně, překladatel je zapnutý.

KRYTON: (K EPIDÉMOVI) Pane, chtěl jsem se Vás zeptat. Vzhledem k tomu, že máte řadu vědomostí od svých obětí a my dva proti sobě nic nemáme, tak byste snad mohl být tak laskav a doplnit mezery v mých znalostech.

EPIDÉM: Jasně, sem s tím! Jsem jednička v kvantový mechanice, molekulární biologii a televizních znělkách. Zeptej se mě na cokoliv.

KRYTON: Hm, výborně. Jednu věc jsem chtěl vždycky vědět: Jak se jmenoval čtvrtý z bratří Marxů?

EPIDÉM: Zeppo. Jednoduchý! Zeptej se na něco těžšího!

KRYTON: Těžkého?

EPIDÉM: Těžšího!!!

KRYTON: Dobře. Jak by se dal překonfigurovat pohonný modul Kosmika tak, aby byl efektivnější?

EPIDÉM: Eeh, přesměruj pulsní relé přes uzly pomocnejch vodičů a transponuj všechny základní čísla v první řadě výstupů přes energetickou rovnici. Pfffrrr.

KRYTON: A tohle zvýší Kosmikův výkon?

EPIDÉM: O 300%!!!

LISTER: To jsme potřebovali vědět. Leviathan letěl na Deltu 7 pro protilátku, ale než se dostaneme na Deltu 7, tak je po mně!

KRYTON: Kdyby se nám ovšem nepodařilo zrychlit loď!

LISTER: Což se snad podaří.

EPIDÉM: Takový jsem já, z bakterie syn!

 

Vesmír

Kosmik zrychluje a letí na Deltu 7.

 

Kokpit Kosmiku

KOCHANSKÁ: Jak to jde?

KOCOUR: Jako netopýr letící z pekla se střelou v zadnici. Už jsme na oběžné dráze.

KOCHANSKÁ: Zaměřuju povrch. Ježišmarjá!

KOCOUR: Co je?

KOCHANSKÁ: Ta planeta je spálená! Tam dole nic není! Ani domeček, ani rostlinka – nic!

 

Ošetřovna

KRYTON píchá LISTEROVI nějaké injekce. Přichází KOCHANSKÁ.

KOCHANSKÁ: (Směrem k EPIDÉMOVI) Tys to věděl, viď!

EPIDÉM: No tak, puso! Dave si musel myslet, že má ještě naději. Celou planetu spálili, aby se mě zbavili, ale to já už jsem byl pryč v jednom inženýrovi z Vesmírného sboru, který se pak dostal na Leviathanaaaaaaaaauuuu!!!

KOCHANSKOU něco napadne – odchází.

Přichází KOCOUR.

KOCOUR: Jak to vypadá?

KRYTON: Známky života jsou skoro pryč.

EPIDÉM: A zejtra uvidíte, jak se Chris Kochanský stane nemilá věc, když Dave, její veselý a rozkládající se přítel, vstane z hrobu, aby ji nakazil praštěným, ale charismatickým virem! Do té doby dobrou noc!

EPIDÉM začne zpívat.

EPIDÉM: Usnul nám, spíí, očička má zamáčknuté.

Přichází KOCHANSKÁ.

KOCHANSKÁ: Dobře, poslední pokus. Dave, zastavím ti srdce, ano?

KRYTON a KOCOUR: Cožee???

KOCHANSKÁ: To je poslední šance, jak tě zachránit! Souhlasíš!?!

LISTER: Zabráníš mu, aby mě zabil tím, že mě zabiješ?

KOCHANSKÁ: Beru to jako souhlas.

Píchne mu injekci do srdce.

KOCHANSKÁ: Je už …?

KRYTON: Mrtev! (S brekem) Áaano, slečno, opatrně slečno, nechoďte moc blízko!

LISTER vstane a kousne KOCHANSKOU do ruky. EPIDÉM se zatlemí.

KRYTON: Epidémový virus přešel na Vás. Nakazil Vám ruku!

KOCHANSKÁ přiloží překladatele k ruce.

EPIDÉM: A další dnešní novinka ze světa showbyznysu: Nesmrtelný virus epidém byl, podle očekávání, znovu prodloužen o další sezónu!

KOCHANSKÁ: Omyl neřáde! Končíš!!!

KOCHANSKÁ bere do pravé ruky laserovou pilu a uřezává si svou levou paži.

EPIDÉM: Ehh, néééé, nééééééééééééé!

KOCOUR: Kristepane, viděl jsi to??? Ona, onaaaaaa … (Omdlí)

KRYTON: Slečno Kochanská, tedyy, tedy, totiž, tedyyyy, Vy, Vy jste se snad úplně zbláznila!!!

KOCHANSKÁ vyndá svou levou ruku zpod bundy.

KOCHANSKÁ: Krytone.

KRYTON: Ehhh.

KOCHANSKÁ: Patřila Carmenové. Jenom jsem ji napustila krví.

KRYTON: Jste opravdu mimořádná žena.

Oba pomalu odcházejí z ošetřovny.

KRYTON: Víte, já jsem Vás vždy považoval za nafoukanou slečinku, ale musím uznat, že jste nadmíru inteligentní. Někdy mě sice rozčilujete, ale stejně …

KRYTON: (Nejúpěnlivější možný tón) Pane Listereeeeeeee!!!

Oba přibíhají k lůžku.

KRYTON: Defibrilátor. Impuls!

LISTER nadskočí.

KRYTON: Impuls!!!

LISTER opět nadskočí.

KRYTON: Impuls!!!

LISTER nadskočí a začne pokašlávat.

LISTER: Co je? Kde jsem byl?

KRYTON: Posledních pár minut jste byl mrtev.

LISTER: Fakt?

KOCHANSKÁ: Jaké to je?

LISTER: Byla jsi někdy v lázních?

KOCHANSKÁ políbí LISTERA na čelo.

LISTER: Za co to bylo?

KOCHANSKÁ: Za to, že žiješ!

KRYTON zakašle, odstrčí KOCHANSKOU a začne LISTEROVI dezinfikovat čelo.

KRYTON: Infekce!

 

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…

 

Hráli:

Rimmer            Chris Barrie                 Kamil Halbich

Lister               Craig Charles               Martin Sobotka

Kocour            Danny John-Jules         Miroslav Vladyka

Kryton             Robert Llewellyn          Zdeněk Dušek

Kochanská      Chloë Annett               Monika Žáková

Epidém            Gary Martin                 Martin Zounar

Carmenová      Nicky Leatherbarrow

 

Námět:                                    Rob Grant & Doug Naylor

Scénář:                                    Paul Alexander

Doug Naylor

Casting:                                   Linda Glover

Hudba:                                    Howard Goodall

Produkce:                                Mike Amos

Manažer:                                 Cliff Pinnock

Produkční koordinátor:            Esther Rodewald

Asistent produkce:                   Tessa Glover

Druhý asistent režie:                 Rebecca Hewitt

Hlavní elektrikář:                      John Barker

Rekvizity:                                 Tim Youngman

Laurie Law

Kamera:                                  Jim Alloway

Zvuk:                                       Nigel Davis

Jem Whippey

Střih:                                       Graham Hutchings

Asistentka produkce:               Christine Moses

První asistent režie:                   Paul Hastings

Umělecká režie:                       Ian Reade Hill

Dodání videoefektů:                 Chris Veale

Videoefekty:                            Dave Jervis

Paul Cavanagh

Vizuální efekty:                        Peter Wragg

Alan Marshall

Masky:                                    Andrea Finch

Sarah Berry

Kostýmy:                                 Howard Burden

Gill Shaw

Produkční design:                    Mel Bibby

Generální manažer:                   Helen Norman

Zkoumání linie:                         Jo Bennett

Hlavní kamera:                         Peter Morgan

Obchodní produkce:                Doug Naylor

Produkce & režie:                    Ed Bye

 

Překlad:                                   Pavel Kuchař

Dialogy:                                   Eva Štorková

Dramaturgie:                            Jarmila Hampacherová

Hudební režie:                          Josef Hoffman

Zvuk:                                       Zdeněk Hrubý

Střihová spolupráce:                Ivana Kratochvílová

Asistentka režie:                       Jana Eliášová

Výroba:                                   Ivana Kupková

Režie:                                      Michal Vostřez

Připravila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.

 

Vyrobila Grant & Naylor Production pro BBC North

© BBC MCMXCVII – Česká televize 1999

 

Autoři přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)

E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + charvat.jirka@gmail.com

Comments are closed.