Časová vlna (Timewave) – scénář

Trpaslík je zaparkovaný na oběžné dráze nějaké planety. Na jejím povrchu stojí Rimmer, Kocour a Lister (oba ve skafandru), vedle Rimmera je zapíchnutá vlajka Červeného trpaslíka.

Rimmer (s neskrývanou důležitostí): Když tu dnes ráno stojíme, v neznámé galaxii na samém okraji sluneční soustavy, a já zabírám tuto planetku bohatou na hélium 7 jménem Jupiterské důlní společnosti, je nanejvýš vhodné vzpomenout generace, přišedší před námi. S úctou k jejich památce, jejich velikosti a jejich neskonale báječným úspěchům, dávám tomuto měsíci jméno Rimmer.
Kocour s Listerem se nevěřícně otočí k Rimmerovi.
Rimmer: V témže duchu dobré vůle jsem rovněž laskavě svolil propůjčit své jméno hvězdě, kolem níž tento měsíc obíhá a jež bude od této chvíle známá jako… Slunko Rim. (Ukázkově předvede svoje salutování) Pánové, Rimmer, měsíc bohatý na hélium 7, nejcennější plyn ve vesmíru.
Lister (zároveň rimmerovsky salutuje): Rimmer… plnej plynu!
Kryton (z vysílačky): Pánové, od západu se blíží sluneční bouře. Raději přepněte na zdekovací režim.
Rimmer (do hodinek): Ale hélium 7, musíme ho vytěžit!
Kryton: Není čas, pane!
Rimmer: Ale hélium 7 je vzácné. Vzácnější než neosahaná zadnice v BBC 70. let. Vynese jmění. Jestli se vrátíme na Zemi 23. století, dostanu nálezné. Jednu hodinu, víc nežádám.
Kocour: Ty to nechápeš? Jestli tu budeš trčet, když se žene ta bouře, tak tě smete. Prosím tě. Zůstaň!
Kcour s Listerem se dají na odchod. Rimmer sbírá do dlaní písek ze země.
Rimmer: Už jen s tímhle budu bohatší, než se mi kdy snilo. Nebojte, já se nezměním!
Lister: To je právě ta tragédie.

Kosmik odlétá z měsíce. Před ním se ale vesmír poněkud červenavě mihotá (Nejlépe to můžeme přirovnat k časové díře, jen je míň oranžová a víc průhledná). Všichni sedí v Kosmiku na svých místech.
Lister: Koukejte. To není sluneční bouře. Co to je?
Kocour: Vypadá to jako velká mihotavá přílivová vlna a míří přímo na nás.
Rimmer: Chci kompletní, schválenou a ověřenou diagnostiku.
Kryton: Už se tiskne, pane.
Rimmer: A co je to?
Slyšíme zvuk jehličkové tiskárny, Kryton vytáhne ven velký papír a čte výsledek.
Kryton: Stojí tu: Je to velká mihotavá přílivová vlna a míří přímo na nás. Už je tu!
Kosmik proletí skrze vlnu.
Kocour: Úú! Co se to sakra stalo? I feťáckej trip dává větší smysl.
Lister: Já dostával instrukce vod vopilejch Skotů, co dávaly větší smysl.
Rimmer: Nějaké teorie?
Kryton: Domnívám se, že Kosmik mohl být zasažen proudem z časové vlny, pane.
Rimmer: Mohl být co, čím a z čeho?
Kryton: Podobně jako tsunami vznikne přemístěním velkého množství vody na mořském dně, časovou vlnu vyvolá implodující černá díra, která způsobí, že se časoprostor zakřiví do série vln.
Rimmer: Podobně jako co, vyvolá co, do série čeho?
Kryton: Když jde vlna dopředu, mohou se předměty z minulosti vyplavit do současnosti. A když vlna ustoupí, předměty mohou být smeteny zpátky do minulosti.
Rimmer: To je jako volná jízdenka odsud. Kam se mám postavit?
Kryton: Pane, koho vlna zasáhne, bude nejspíš smeten do neobyvatelné části hlubokého vesmíru.
Kocour: Rychle! Ukaž mu, kde má stát!
Kryton: Musíme se té vlně vyhnout!
Lister: Za jak dlouho přijde další?
Kryton: Nedá se to předpovědět.
Rimmer: A co uděláme, až se objeví?
Kocour: Musíme jí uniknout.
Rimmer: Můžem si odlehčit. Vyhodit nadbytečný náklad.
Kocour: Stoupni si k výpusti a nech to na mně.
Na monitoru u Listera cosi zacvrliká.
Lister: Počkat. Sledujte sektor čtyři. Senzory zaznamenaly loď.
Kryton: SS Enconium. Pocházejí z 24. století, a jejich loď má nadsvětelný pohon. Něco je špatně. Jsou v kolizním kurzu! Míří přímo do srdce planety Rimmer!
Rimmer: To myslíš vážně? To je hrozné! Bude planeta v pořádku?
Kryton: Náraz pravděpodobně způsobí explozi, která by mohla zapálit helium 7.
Rimmer: A zničit planetu?
Kryton: A zničit všechno v této oblasti.
Rimmer: I planetu Rimmer?
Kryton: Zcela všechno.
Lister: Musíme na tu loď a zabránit jí v pádu.
Rimmer: A zachránit planetu Rimmer.
Lister: A zachránit posádku.
Rimmer: A planetu Rimmer.

Záběr na SS Enconium zespodu, dramatická hudba, Kosmik loď dohání.

Kryton sestupuje pozadu do kabiny Kosmika, nese tác. (V originále je přidané pípání, jaké známe z couvání náklaďáků. Čert ví, proč bylo v dabingu odejmuto.)
Kryton: Tento android jde pozpátku. Pozor, jde pozpátku.
Lister si do dlaně odsypává písek z lahvičky s Rimmerovým heliem 7, Kocour si piluje nehty.
Rimmer: Za jak dlouho zakotvíme?
Kryton: Ještě třicet minut. Tak jsem si říkal, že je příhodná chvíle vám říct, co jsem o Enconii zjistil. Podle všeho mají dosti podivné zákony.
Kocour: Jak podivný?
Kryton: Na jejich lodi je zakázaná kritika.
Vstupuje Rimmer, Lister okamžitě vysype písek z dlaní na zem a zamete ho nohou.
Rimmer: Loď, kde se nekritizuje, jak nádherné místo! Svět, kde se neobviňuje, kde není nikdo terčem posměšků!
Kocour: To říkaj teď, ale změní to, až poznaj tebe.
Lister: Něco zvoráš a žádná reakce. K čemu to je?
Rimmer: Tobě se to řekne, Listere, ale jak by ses cítil, kdyby se ti posmívali každý den, věšeli tě za spodky a někdy ti nacpali hlavu do záchodové mísy a spláchli.
Lister: Dyť už to neděláme.
Rimmer: V šesti letech mě museli poslat do jiné přípravky, aby se mi vrátila sebedůvěra. U svaté Třaslavy nebyly hry soutěživé.
Kocour: Ani vo sportovním dni?
Rimmer: Sportovní den: na sto metrů jsi mohl běžet, kam jsi chtěl. Nebo si kreslit, dívat se doma na telku. A každý dostal cenu „Jsi výjimečný“ a dárkovou taštičku.
Lister: Musíš se s tím rvát. Když tě srazej k zemi, zase vstaň. Vrať jim to. Kdybych měl bejt špatnej z každý kritiky, co by ze mě bylo?
Kocour: Ani singl, ani tlusťoch, ani zoufalec, co brázdí vesmír v trapným účesu.
Kryton: Pánové, prosím. Až vstoupíme na Enconium, musíme se řídit jejich zákony a nekritizovat se navzájem.
Kocour: Jak dlouho to musím vydržet?
Kryton: Jen hodinu, pane.
Kocour: Celou hodinu? V tom případě si přibalte špunty do uší a šest rolí izolepy.
Rimmer: Proč tam postavili kritiku mimo zákon?
Kryton: Podle jejich databank věří, že když lidé kritizují, vede to k nafoukanosti a povýšenosti, díky nimž se v mozku uvolňuje chemikálie potěšení dopamin.
Kocour: A dopamin je špatnej?
Kryton: Příliš dopaminu je jako brát kokain, pane. Excituje receptory mezi mozkovými buňkami. Způsobuje hyperaktivitu a nabubřelou sebelásku.
Lister: Takže lidi, co kritizujou, se sjížděj kritikou?
Kryton: Zřejmě si vypěstují závislost a kritizují čím dál víc, aby se dostali do stejného rauše.
Kocour: Tím se toho tolik vysvětluje. Feťáku! (ukazuje na Rimmera)
Lister: Ale kritika může bejt dobrá, ne? Nutí lidi, aby byli lepší.
Kryton: Mm, vždycky ne, pane. Třeba vy.
Lister: Co je se mnou?
Kryton: No, jako kytarista jste byl kritizován, shazován, haněn, hanoben, trhán a cupován celý svůj život.
Lister: A tím chceš říct?
Kryton: Pořád hrajete děsně.
Lister: Nesmysl! Tak dobře, uznávám, dřív jsem byl normální drnkal s hudebním hluchem, ale vzal jsem si kritiku k srdci, makal jsem, abych se zdokonalil, a teď:„sbohem drnkale, ahoj Dejvy Tříakorde!“
Rimmer zvedne lahvičku se svým heliem a podezřívavě se podívá na Krytona a Listera.

Opět záběr ba Enconium, tentokrát už na něm Kosmik přistává.
Posádka vchází do chodby, která by se dala přirovnat k třetiřadé galerii. Obrazy nejsou zrovna kvalitní a visí nakřivo.
Lister (čte popisek jednoho z „obrazů“): „Cesta ke hv-j-e-zdám“. (nahýbá se k dalšímu „obrazu“) Áá! Koukejte se. Maj na palubě taky děti!
Rimmer (čte popisek „obrazu“): Nadporučík Edward Moore, věk 34 let a půl.
Kocour: Co ty lidi udělaj, i ta sebevětší mazanice, se pověsí na zeď?
Rimmer: Jako u svaté Třaslavy.
Lister: A v Tate Modern.
Rimmer: Nemají ani rovně rámečky. To nesnáším.
Lister: Hele, koukejte na to.
Ukazuje na video, kde je šedovlasý muž v bílém, v ruce drží příčnou flétnu a neskutečně přehrává – asi jako herec páté cenové skupiny snažící se ztvárnit úmrtí Julie i Romea zároveň.
Derek: Poznáte zanedlouho sílu měsíce, zjistíte, že jsme všichni součástí stromu života, a na tom stromě jste vy ovocem. (Zpívá) Jsi ovoce, tak hezky zraj a ty flétno hraj.
Začne hrát na flétnu – poslouchat se to dá, ale žádná výhra to není.
Rimmer: Připomínám, pánové, že to, co si teď všichni myslíme, je zde zakázané.
Za rohem vyjde muž v barevné sukni s krinolínou, červeném dlouhém kabátě (který mu dlouze přesahuje sukni) s černým páskem a admirálskými nárameníky, na hlavě má helmu s velkým černým chocholem a na nohou černé legíny a černé kožené boty na podpatku (naštěstí ne jehlovém). A bílé rukavice. Rozhodně má velmi… originání vkus. A neustále sebou vrtí jako baletka, co se snaží tančit ve skříni.
Ziggy: Přátelé!
Kryton: Nevzali jsme si kazajku, pánové!
Ziggy: Vítejte na naší lodi. Mé jméno je Ziggy Briceman. Omlouvám se, že jsme neodpověděli na váš pozdrav, ale náš telekomunikační systém je v opravě a kadeřníci, kteří na tom pracují, ještě zcela netuší, kde je chyba. Výtahy jsou pro změnu na údržbě cateringovém oddělení, takže, prosím, ke schodům!
Rimmer: Nebylo by lepší, kdyby servis výtahů zajišťovali výtaháři?
Ziggy: Ti mají teď bohužel napilno v nemocnici. Lámou si hlavu s tím, proč se nikdo neuzdravuje. Tudy, přátelé.
Lister: Nevím, co vo tom víte, ale časová bouře vás vrhla o tři miliony let dál a teď padáte do měsíce z hélia 7.
Ziggy: Zbožňuju, ten akcent! Je to roztomilejší než koťátko s klubíčkem. A teď vás zavedu do naší restaurace a číhnu se po kapitánovi, ju? Tudy.
Ziggy odtančí ve stylu labutího jezera avizovaným směrem.
Kocour: Co to proboha dělá?
Kryton: Můj tip: posádka je vybízena, aby se projevovala bez obav z opovržení či posměšků.
Kocour: Vraťte nám pohrdání a posměšky, to říkám já.
Kryton: Pane, prosím. Nemluvili jsme o respektu k jinakosti? Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.
Všichni postupně odlabutí za Ziggym, Lister však dává najevo velkou neochotu.

Restaurace. Je tu celkem plno a vypadá to, že se tu sešlo hned několik fanouškovských conů najednou – od pohádek přes kriminálky až po scifi a fantasy. Servírka jezdí na kolečkových bruslích stylem stůl-start-stůl-stop. Hoši se sedají na volná místa.

Kocour: Měl bys tu zůstat. Píseň Óm tu dostane platinovku.
Kocour se otočí na týpka hrajícího na kytaru a gestem (podříznutí krku) mu naznačí, aby toho nechal.
Rimmer: Ta atmosféra! Je tak uklidňující. Je jedno, jste-li chytří nebo hloupí, dobří, nebo zlí. Možná na to kápli. Vemte si mě. Za starých časů jsem špatně spravil ochranný štít a zabil přes tisíc lidí. V naší kultuře vzbuzuje něco takového značnou nelibost. Ale tady, to prostě přejdou.
Přijede servírka a nalévá Rimmerovi kávu. Bohužel si splete hrnek s Arnoldovým rozkrokem.
Greta: Tady je vaše káva, pane. Opatrně, je strašně horká.
Rimmer: Áá!
Greta: Ou! Jejdanáčku!
Servírka odbruslí.
Rimmer: Právě mi uškvařila nádobíčko a neřekne ani „pardon“.
Lister: Přešla to.
Rimmer: Koukněte na mě!
Servírka se vrací se dvěma talíři, jeden dá Listerovi, druhý Krytonovi.
Greta: Tak, už se to nese. Mám jednu teplou klobásu s kapustičami a teplý kozí salát.
Kocour: My si žádný jídlo nevobjednali.
Kryton: A nápoje také ne.
Rimmer: Ačkoli bych si možná objednal čerstvá varlata, protože po těchhle dvou je veta.
Greta: Kritizujete mě?
Lister: Ne, ne, von ne. Já jo. To jídlo vypadá hnusně.
Greta: Kritici! Pomoc!
Servírka se rychle přesouvá k telefonu a kamsi volá.
Kryton: Radši zmizíme.
Kocour: Kebule má pravdu, padáme, dokud to jde.
Lister: Jo, honem! Zpátky do Kosmika. Nic tu nefunguje. Hlavně lidi ne.
Hoši spěchají pryč z restaurace.

Posádka Trpaslíka jde ve dvojstupech chodbou a prochází kolem dvou policistů v červených uniformách. Ti se za nimi hned vydají a zastaví je.
Policista: Dobrý večer, pane.
Lister: Dobrý večer.
Policista: Víte, proč jsem vás zastavil?
Lister: Ne, nemám šajna.
Policista: Dopustil jste se dnes večer kritiky, pane?
Lister: Kritiky? Ne, vůbec ne.
Policista: Ale my máme nahlášeny nelegální výtky. Dnes večer v restauraci. A co vy, hoši? Kritizovali jste dnes večer?
Rimmer, Lister, Kocour, Kryton: Ne, ne, ne.
Policista: Nebo malinko plísnili?
Lister: Plísnili? Ne.
Policista: Nebo obviňovali?
Lister: Ne.
Policista: Kušnili? Trochu hubovali?
Lister: Ne.
Policista:Ani se neposmívali?
Lister: Nic.
Policista: Takže ochotně fouknete do kritilónku, viďte? (Vyndá zařízení podobné alkoholtesteru)
Lister: Cože?
Policista: Prosím. Silně foukněte. (Lister s vysílením foukne do kritilonku, strážník mu ihned sdělí výsledek) Nafoukal jste 95, pane.
Rimmer: Je to dobré? Špatné? Co to znamená?
Policista: Že váš kamarád překročil limit kritiky. Budu ho muset vzít na stanici.
Lister: Tak počkejte.
Policista: Říkáte mi, abych počkal?
Lister: Ano, ale.
Policista: Naznačujete, že moc kvaltuju, tudíž mě kritizujete?
Lister: Heleďte…
Policista: Říkáte mi „heleďte“? Má to znamenat, že moje pozornost není zaměřená správným směrem? A naznačujete, že se špatně…
Lister: Já vás nekritizuju! Jasný?
Rimmer: Poslyšte, chtěli jsme vás varovat, že vaše loď je na kolizním kurzu s důležitým měsícem nazvaným planeta Rimmer.
Policista: Jste volní s napomenutím.
Kocour: Napomenutí? To je ale vůl! (Lister už cítí velký problém) Hele! Nadporučíku blbštajne. Jestli s tou svou kreténskou vesmírnou lodí nehnete, budem placatější než povislý cecky vaší starý.
Strážník na Kocoura vytáhne moderní verzi taseru a složí ho k zemi.

Enconium se dál přibližuje k planetě Rimmer.

Hoši jsou zavření v cele s patrovými postelemi. Strážníci přivážejí na rudlíku muže ve svěrací kazajce, který má přes obličej masku. Zaparkují ho v cele, zavřou mříž a dlouhým hákem mu sundají kazajku. V tu chvíli si muž strhne masku z obličeje.
Rimmer: Tak počkat! Proč jste mu sundali tu kazajku?
Policista: Když je za mřížema, tak není nebezpečnej!
Rimmer: Nám tedy ano.
Policista: Vy nikoho nezajímáte.
Rimmer: Nemluvte s ním. Žádný oční kontakt. Není tady!
Lister (k muži v kazajce): Čau, kámo, jak se vede?
Johnson (hrubým hlasem, jakoby byl nejkrutější vrah vesmíru): Dost blbě. Vo co de?
Lister raději vyleze na horní postel.
Kocour: Kolik jsi dostal?
Johnson: Doživotí.
Kocour: Za co?
Johnson: Mlasknul jsem.
Kryton: Mlasknul?
Johnson: Dohnali mě k tomu. Stojím frontu v kantýně, čekám, konečně postoupím dopředu, jsem první na řadě, a řeknou mi: „Litujeme, je zavřeno.“ Tak udělám (mlaskne).
Kocour: Udělals (mlaskne) a dostals doživotí? Já řek tomu poldovi „blbštajne“, kolik dostanu já?
Johnson: Radši ani nemyslet! Nejspíš tě vysajou.
Kocour: Co je to?
Johnson: Ne že je na vysávání něco špatnýho. Nejspíš je to moc prima.
Rimmer: Co proboha budeme dělat?
Lister: Musíme zdrhnout, jít do strojovny a dostat loď z kolizního kurzu.
Rimmer: A zachránit planetu Rimmer.
Lister: A zachránit sebe.
Kryton: Pane, můžu si půjčit jednu vaši botu?
Lister: Krytone, mý boty už neumí ublížit jako dřív.
Kocour: Nosí teď pohlcovače pachu.
Kryton: Potřebuju vzorek půdy z toho měsíce dnes ráno.
Lister: Helium 7?
Kryton: To můžu smísit s deuteriem, které mám v kazetě se vzorky izotopů v paži, a provést malou řízenou explozi.
Rimmer: Proč sbíráš vzorky izotopů a máš je v paži?
Kryton: Proč sbíráte napoleonské vojáčky a máte je ve skříňce?
Rimmer: Jsi divný.
Kryton: Divný? Moje sbírka izotopů může být alespoň k užitku. Až budeme příště v maléru a jeden z vašich trubačů z šestého pluku nás zachrání, sním svůj kartáč na štěrbiny. Tak. (Vytáhne pinzetou vzorek z Listerovy boty) Výborně.

Enconium se stále přibližuje k planetě.
Hoši zpoza postele odpálí zámek cely.
Johnson: Hele, hoši, vemte mě s sebou. Už nejsem pro venkovní svět nebezpečnej. Už nikdy nezamlaskám.
Ve dveřích se objeví strážníci a namíří na osazenstvo cely zbraně. Johnson mlaskne, pak si uvědomí co udělal a vyděsí se.

Posádka Trpaslíka je svázaná v řetězech (krk, ruce, nohy) do jedné řady. Jsou vedeni chodbou známými policisty. Zastav í se u dveří.
Rimmer: Kam nás vedete?
Policista: Tam, kam přijdou nejhorší kritici. Kibicové řidičů – jsou tam všichni.
Lister: Přece to vidíte! Společnost bez kritiky je naprosto…
Policista: Nevíte, jaký to bylo dřív. Loď byla v rozvratu. Všichni se hádali, pořád si volili nový kapitány. Takže přijali ten zákon, aby byli lidi tolerantnější.
Lister: Ale každej ťulpas vidí, že společnost takhle fungovat nemůže.
Policista: Když zakázali kritiku nikdo ten zákon nemohl kritizovat, protože bylo ilegální kritizovat! Idioti! (dojde mu, co právě udělal) Ách. (tváří se, jakoby měl po dlouhé abstinenci svoji drogu) Zrovna jsem kritizoval, že jo? Bože, nedělal jsem to věčnost. To byla slast! (Chová se značně nadrženě) Ach! Kritizovat je skvělý! Jsem jako v ráji! (k Listerovi) Máš děsný boty. Ách! (Ke Krytonovi) A co to máš s hlavou? Vypadá jako v tom televizním pořadu, jak tam zmršili obřízku.
Lister: Musíte nám pomoct. Jestli nedostaneme vaši loď z kolizního kurzu, všichni zhebnou.
Policista: Můstek je támhle. Řeknu jim, že jste zdrhli.
Kocour: Neodnesete to?
Policista: Jak? Nikdo vás nemůže kritizovat. Švihejte, než někdo přijde. A jseš už dost starej na to, abys nosil kožený kalhoty.
Zezadu se přiřítí Ziggy (v ruce má černou prachovku) s dalším mužem v podobném kabátě. Ten míří na všechny zbraní.
Ziggy: Nikdo ani hnout, prosím! Pomáhal jste jim? Zradil jste nás, ano?
Policista: Jo, zradil, Ziggy. Zradil jsem tenhle odznak a udělal z týhle uniformy, budu upřímnej, terč posměšků.
Ziggy: Dělat chyby není ostuda, strážníku. Můžete jít. A naši hosté. Musíme je vysát.

Záběr na svítící nápis Extrakce kritiky. Postupně se nám ukazuje zbytek místnosti. Ziggy stojí u ovládacího pultu. Hoši jsou v kabinkách, ruce mají ve výši ramen a na čele přilepené dvě elektrody. Nad sebou kopuli, která se záhadně podobá té, kterou mívají nad sebou vrazi odsouzení ke smrti elektrickým proudem. Ale podobnost může být opravdu čistě náhodná.

Ziggy: Takže. Vysajeme z vás kritické vlohy tím, že vyjmeme vašeho vnitřního kritika. Ten slabý hlásek ve vaší hlavě, který vám brání využít váš potenciál. Nebudete už zahazovat příležitosti kvůli obavám z neúspěchu nebo ponížení. Budete cítit jen lásku ke všem věcem.
Rimmer: Chtějí z nás udělat hipíky!
Lister: Skončíme jako ten mamlas s flétnou.
Ziggy: To byl Derek. Býval divadelním kritikem. Och, došel tak daleko. Podívejte. (Zmáčkne tlačítko na pultu a vyndá skleněný válec s malým mužíkem uvnitř.) To je jeho vnitřní kritik.
Derek: Bože můj, Bože co to předvádí beze mě? Ať je to co chce, za nic nestojí! Propadne! Nemá žádný talent!
Ziggy uklidí Dereka zpět do pultu.
Rimmer: Nechte to na mně! Jako zastupující velící důstojník těžařské lodi Jupiterské důlní Červený trpaslík, který je chráněn direktivou Vesmírného sboru 381286; Krytone, sklapni. Požaduji, abyste nás všechny ihned propustili. Nebo jednoho z nás jako gesto dobré vůle, a hlásím se jako dobrovolník.
Ziggy: Příteli, nemáš se čeho bát. Štěstí čeká, a ty budeš první, který se zbaví vnitřního kritika. (Spustí extrakci na pultu, dráty nad Rimmerem se červeně rozsvítí, trochu se z nich zakouří. Rimmer vypadá, jakoby dostal menší elektrický šok) A teď! Nechť se tvé kritické postřehy linou.
Rimmer: To pak budu milovat svoje rodiče a obdivovat své bratry?
Kryton: Nebudete mít proč zůstat mrtvý. Braňte se, braňte se! Když vám odstraní kritika, budete navždy proměněný.
Kocour: Navždy proměněnej? Tak to ho poslechni!
Rimmer: Moji rodiče byli hodní, moudří, pozorní a chápající. Áá! Všechny sny se mi splnily! Jsem obdivovaný a ctěný.
Ziggy: Nebraň se tomu. Mysli na své dětství. Byl jsi šťastný?
Rimmer: Byl jsem tak šťastný! Už to dlouho nevydržím.
Ziggy trochu zesílí extrakci.
Rimmer: Áá! Můj bratr Howard, to byl strašnej parchant! A moji rodiče a školy, do kterých mě posílali, a zkoušky, u kterých jsem propadl, a podpora, kterou jsem neměl. A proč se mnou Yvonne Macgruderová nechtěla jít na druhé rande? !A můj sexuální život byl fiasko. Ode dne, kdy mi bratr ve škole poradil v sexuálních věcech. Řekl, že to nejdůležitější je klitoris, a já rozuměl, že to nejdůležitější je plít jí na pysk! Ty pohledy, jimž jsem byl vystaven!
Z pultu se začne kouřit.
Ziggy: Počkat, zpomal. Takový příval kritiky extraktor nestíhá.
Rimmer: Sotva jsem začal!
Ziggy: Tvůj vnitřní kritik je příliš silný. Nedokáže ho zpracovat.
Rimmer: Proč to nedokáže? Blbý lahvovače negativní energie vnitřních kritiků.
Ziggy: Přestaň už kritizovat!
Pult postupně kolabuje a třese se tak, až z něj spadne lahev, do níž měl přijít Rimmerův kritik. Ze země pak vstane holohlavý Rimmer s velkou jizvou ve tvaru R na obličeji
Lister: Co je tohle?
Rimmer – Vnitřní kritik: Jsem Rimmerův kritik. Jsem hlas v jeho hlavě, který mu připomíná, že je líný, břídilský, nedostačivý idiot, jenž se obklopuje kretény, aby zamaskoval méněcennost.
Kocour: Kamarádí kromě nás eště s někým?
Rimmer: Ať jde pryč. Ať mě nechá být.
Rimmer – Vnitřní kritik: Potřebuješ mě. Já tě chráním. Pamatuješ na soutěž talentů? Bylo ti dvanáct a chtěl jsi tančit lidové tance před celou školou.
Rimmer: A tys mě donutil vycouvat!
Rimmer – Vnitřní kritik: Byla by to ostuda!
Rimmer: Jako se všemi ženami, co jsem chtěl pozvat na rande, a tys tvrdil, že jsou vyšší liga!
Rimmer – Vnitřní kritik: Ovšemže ano. Anne Marie byla čtyřka na škále do deseti. Pro nás jsou výhra trojky!
Rimmer: Nenávidím tě, nikdy mi nedovolíš nic risknout!
Rimmer – Vnitřní kritik: Bráním ti, abys ze sebe dělal blbce.
Kocour: Dělá ze sebe blbce v jednom kuse!
Lister: Jo, pořád ze sebe dělá blbce. Tak počkat. Neodvádíš dobrou práci.
Rimmer – Vnitřní kritik: Nemůžeš mě kritizovat. Jsem jeho vnitřní kritik.
Lister: Kde jsi byl, když Rimmer vopravoval ten ochrannej štít a zabil posádku?
Rimmer – Vnitřní kritik: Mě nikdo nekritizuje!
Lister: Proč jsi mu neřek, že na to nestačí? Nemáš ho snad chránit?
Rimmer – Vnitřní kritik: To ano, předpokládám…
Lister: Takže jsi selhal.
Rimmer – Vnitřní kritik: Ale… to není fér. Možná jsem nedosáhl všech cílů, které jsem si vytýčil.
Rimmer: Máš pravdu, selhal.
Rimmer – Vnitřní kritik: To je trochu silné. Neuspěl jsem na sto procent.
Rimmer: Selhal!
Rimmer – Vnitřní kritik: Selhal? Jak jsi to jen mohl říct?
Rimmer: Selhal.
Rimmer – Vnitřní kritik: To je vážně hrozné.
Rimmer: Selhal!
Rimmer – Vnitřní kritik se postupně složí k zemi.
Kocour: Je mrtvej?
Kryton: Jen zraněný. Jednou se vrátí. Věřte mi.
Do Rimmera se vrátí zpět jeho kritik.
Ziggy: Dospěl jsi ke šťastnému konci, když jsi s pomocí kritiky vyřídil nepřítele.
Lister: Protože nemůžeš házet všechnu kritiku do jednoho pytle.
Ziggy: Ano, teď to vidím. Naše filosofie není možná bez chyby.
Lister: Kritizuješ vlastní filozofii?
Ziggy: Řekl bych, že ano. Počkat! (Do interkomu na pultu) Svolejte členy Nejvyšší rady a sdělte jim, že jsem odvolal zákon proti kritice. Od této chvíle může každý kritizovat bez obav z trestu. (K obsluze v místnosti) Propusťte je.
Hoši jsou volní.
Lister: A co planeta Rimmer? Vaše loď je na sestupným kolizním kurzu a vaši technici netuší, co dělají!
Rimmer: Musíme se dostat do strojovny.
Ziggy: Není třeba. Vyzvu naše techniky, aby se vrátili ke své práci, a všichni budeme odsud pryč během kratičké kontrakce předního vesmíru.

Enconium se konečně dostává z kolizního kurzu.

Hoši a Ziggy sedí v restauraci.
Ziggy: Přemýšlel jsem, jak vám poděkovat za to, že jste dali mému životu nový směr. Napadlo mě, že bychom mohli vylepšit vašeho androida. Ale řekl jsem si: ne, to není nic extra. Pak mě napadlo, upgradovat motor Trpaslíka. Na nadsvětelný, ale zase jsem si řekl: ne, to není nic extra. Chtěl bych vám dát něco, čím bych vám ukázal, jak hluboký je můj vděk. Pro vás. Je to moje nejlepší dílo.
Servírka přinese jeho obraz „Cesta ke hv-j-e-zdám“
Lister: Nevykládejte si to špatně, ale.. popravdě není nic moc.
Ziggy: Odvolávám ten zákon. Kritici! Potřebuju pomoc! Vysajte je! Vysajte je všechny!
Hoši opět utíkají z jídelny….

Comments are closed.