18. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová

Ze zákulisí – V. řada

Ed Bye, který režíroval až dosud všechny epizody, nemohl pro své vytížení pokračovat na seriálu. Režijní štafeta připadla na Juliet May, ale epizody střídavě režírovali i samotní Rob Grant a Doug Naylor. K týmu také přibyla nová producentka, Hilary Bevan Jones. Přesto, kromě viditelné změny trpasličího loga do podoby, která přetrvává dodnes, je jediný patrný rozdíl v přístupu Roba a Douga k vyprávění příběhu, kteří se v balancování mezi situační komedií a science fiction rozhodli upřednostnit to druhé.


25. Hololoď

„Hololoď“ překročila stopáž o celých osm minut. Mnoho scén a efektů tak bohužel muselo být vypuštěno, aby epizoda dosáhla své tradiční délky. Za oběť střihačským nůžkám padla i scéna, v níž Rimmer prosí Holly o pomoc po svém nezdařeném mozkovém štěpu a Holly ho napíná, aby pak s neskrývaným potěšením odmítla.

„Založila jsem svůj charakter na Joanně Lumleyové,“ prozradila Jane Horrocks, představitelka Nirvany Craneové, vedle zmiňované paní Lumleyové dnes známá také ze seriálu Naprosto dokonalá. Bavilo jí hrát Rimmerovu první opravdovou lásku, ale přiznává, že pro ni bylo těžké naučit se svůj text.

Hololoď se stala jedním z nejnápadnějších efektů. „Byl to Paul McGuiness, jeden z mých asistentů, jenž ji vytvořil,“ prozradil Peter Wragg. „Sám ji navrhl a sám ji vyrobil. Je celá z plexiskla, protože jsme chtěli vzbudit dojem holografické lodi tím, že bude částečně průhledná. Myslím, že nasnímaný výsledek je úchvatný. Jen bych řekl, že jsme Paulův model nedocenili dostatečně. Měli jsme udělat více záběrů, abychom ho dostatečně předvedli.“


26. Inkvizitor

Ač v titulcích neuvedeni, ztvárnili Duane Cox a Carl Chase mladou a starou verzi Davea Listera.

Koridory Červeného trpaslíka, po nichž se v této epizodě hojně běhá, byly vyrobeny z plastu. Aby znělo běhání kovově, musel zvukař Keith Mayes nahradit zvuk každého došlápnutí nahradit vlastním dupnutím na kovovou mřížku, navíc synchronicky s obrazem a ještě přidat ozvěnu. Zvuk kapající vody byl také přidán až dodatečně, byl natočen v Sunburské vodárně.

V. série představila divácky nejúspěšnější hostující postavy Červeného trpaslíka vůbec. A Inkvizitor byl první z nich. Jeho popularita ho dostala až do komiksového stripu v časopise Red Dwarf Smegazine, kde se právě tak objevil pan Filuta (z „Karantény“), a Duane Dibbley a Jake Buchar (oba z „Návratu do reality“.)


27. Psychoteror

Lister a Rimmer mají společného víc, než tuší. V epizodě „Lepší než život“ bylo odhaleno, že Rimmerovou nejhorší noční můrou je tarantule v kalhotách. Nyní se ukázalo, že Listerova nejhorší noční můra je tatáž.

Po odvysílání scény, v níž je Rimmerovi strženo roucho, aby mohl být následně smyslně potírán olejem, přišlo do Red Dwarf Smegazinu několik nesmělých, ale i odvážných obdivných dopisů. Na dotaz, co říká svému novému postu sex-symbolu, se Chris Barrie jen začervenal a odvětil: „Nevím, o čem to mluvíte.“

Přestože byly sestaveny dva modely Sebepohrdání, bylo Velkého Úchyla stěží vidět. Střihač Graham Hutchings vysvětluje proč: „Naschvál jsme záběry modelu vystříhali na minimum, protože pokud jste měli možnost vidět ho déle, ztrácel svůj strašidelný efekt. Pouhá jeho mihnutí jsou mnohem lepší. S modely je to vždycky stejné. Pokud se na ně můžete dívat delší dobu, začnete na nich hledat mouchy.“

Hlavní osvětlovač John Pomphrey vzpomíná na nepříjemný incident během natáčení v bažinách poblíž Sheppertonských studií: „Chystali jsme noční záběry. Poté, co jsme vše nastavili, spadli jsme já a dva osvětlovači do vody. Spolu s námi ještě několik reflektorů a veškeré scénáře. Bylo to hrozné, ale u ostatních to vyvolalo spoustu veselí. Natáčení epizody „Polymorf II – Emocuc“ v následující sérii si vyžádalo návrat do této oblasti. Kolegové s sebou vzali záchrannou vestu speciálně pro mě.“


28. Karanténa

Rimmer poprvé nahlíží do brožury s direktivami Vesmírného sboru. Zaměňování číslování jednotlivých direktiv se stalo vtipem na pokračování táhnoucím se celou VI. sérií. Ovšem bylo z něho upuštěno poté, co si fanoušci stěžovali, že už to zašlo příliš daleko.

Meggie Steed musela mít jako doktorka Lanstromová latexový make-up. „Jako mrtvému hologramu měl můj obličej vypadat, že se roztéká. Znamenalo to, že jsem měla infarkt pokaždé, když jsem míjela zrcadlo, a musela jsem se schovávat před každým, kdo šel naproti mně po chodbě. Měla jsem hlad, ale rozhodla jsem se nejít do bufetu. Když mi to konečně sloupli, úleva byla ohromná.“

„Během natáčení této epizody jsme zažili jeden z nejšílenějších natáčecích dnů vůbec,“ vzpomíná Doug Naylor. Rob Grant souhlasí: „Nikdo z herců si nedokázal zapamatovat snad ani jak se jmenuje. Kdyby měli na konci dávat autogramy, museli bychom jim jejich jména napsat kartičky!“ Doug: „Někdy se to stává. Je to druh infekce. Jako epidemie – jeden z nich začne zapomínat a rozšíří se to.“ Rob: „Trvalo 57 minut natočit tříminutovou scénu mezi posádkou a Rimmerem v kanafasu. 57 minut!“ Doug: „Vzpomínám si, jak jsem seděl v dodávce a koukal na své klouby. Byly úplně bílé. A někdo mi říká: „Páni, ty nikdy neztrácíš hlavu, máš tolik trpělivosti!“ Ale bylo to jen proto, že jsem byl v šoku – byla to hrůza!“


29. Démoni a andělé

Pracovní název epizody zněl: „Dobří a zlí“.

V titulcích nebylo uvedeno několik dablérů, kterých bylo potřeba, aby trpaslíkovci mohli potkat svá alternativní já. Jake Abraham a Tim Yeates už ztvárnili „užitečnější“ verze Listera a Krytona v „Inkvizitorovi“. Yeates tentokrát zaskočil za Chrise Barrieho. A zmnožení Kocoura napomáhal Johnny Orlando.

Toto byla první natáčená epizoda V. série a nová režisérka Juliet May nebyla naučená trpasličím zvyklostem. Zklamaná byla zejména Hattie Hayridge, protože když maskéři konečně vymysleli, jakým způsobem odlišit Hollyiny alternativní verze, objevila se pouze v pozadí několika málo záběrů místo toho, aby byl jako normálně natočen detail jejího obličeje na oddělený záznam a posléze vložen do požadovaných momentů. Juliet se nakonec rozhodla, že Trpaslík pro ni není to pravé a zbytek série nechala režírovat samotné scénáristy, Roba Granta a Douga Naylora. Ti několik scén z „Démonů a andělů“ přetočili ve velkém spěchu, den po mejdanu na počest dokončení V. série.

Oddělení pro vizuální efekty nechalo kvůli této epizodě explodovat svůj jediný model Červeného trpaslíka. Peter Wragg vzpomíná: „Museli jsme si být jisti, že už jsme s ním natočili veškeré scény, které byly potřeba, potom jsme ho naládovali pyrotechnikou, pustili kamery, drželi si palce a doufali, že to dopadne co nejlépe. Měli jsme jednu kameru, která natáčela tři tisíce snímků za sekundu, což je neuvěřitelná rychlost. Výbuch trval asi tak dvě vteřiny. Vlastně to bylo jen buch-buch-buch. Prostě jsme ho vyhodili do vzduchu. Ale protože kamera natáčela tak rychle, získali jsme hezkou dvacetivteřinovou explozi.


30.. Návrat do reality

V titulcích neuvedenou náhradu za Rimmera, Kocoura a Krytona v nové hře ztvárnili Julian Lyon, David Lemkin a Scott Charles-Bennett.

Ačkoli byl „Návrat do reality“ prvním dokončeným scénářem V. série, do rukou týmového výtvarníka Mela Bibbyho se dostal jako jeden z posledních. Ten ušetřil čas a peníze demontáží a přemalováním interiérů Hololodi z jedné z předešlých epizod, aby z nich sestavil hrací místnost, kde se trpaslíkovci probudí.

Model olihně beznaděje o mnoha chapadlech byl sestaven Peterem Wraggem a jeho týmem pro speciální efekty a posléze natočen, jak se mrská v jezírku. Nakonec však bylo rozhodnuto, že efektivnější bude, když nebude vůbec spatřena, a tak se oliheň na obrazovce nikdy neobjevila.

Rob Grant vzpomíná, že s některými z hlavních protagonistů ještě nebyl podepsán kontrakt na VI. sérii. „Ve scénáři stálo: Nový Rimmer a nový Lister přichází do herní místnosti. A pod tím byl v závorce vzkaz pro Chrise Barrieho a Craiga Charlese: „Tak co, bojíte se, chlapci?“

Rob byl také nesmírně potěšen obsazením rolí policisty. Získali pro ni Lennyho Von Dohlena, známého jako narušeného pana Smithe ze seriálu Twin Peaks. „Jsem největší fanda Městečka Twin Peaks. Myslím, že je to to nejlepší, co kdy běželo v televizi. Bylo pro mě ohromně vzrušující mít na place někoho, kdo se dotkl Davida Lynche!“ Von Dohlena přemluvila k účasti v seriálu Frances Barber, u které během své návštěvy Anglie bydlel. Frances si Červeného trpaslíka hodně cenila. Bylo to poznat i z radosti, jakou měla z jeho hostování v epizodě „Polymorf“ jako genetická mutantka.

 

Comments are closed.