13. 10. 2017 | Pan Filuta

Cured vyléčilo pár neduhů

Červený trpaslík zahájil svou 12. sérii epizodou Cured. Posádka v ní narazí na vesmírnou vědeckou stanici, kde je pomocí regrese DNA oživeno několik historických postav, které jsou vyléčeny od zla. V Cured se opět vrací několik typických trpaslíkovských charakteristik – ať už v podobě charakteru postav nebo ve zdánlivě absurdních událostech budoucnosti. Nejlepší je asi Kocourova naivita, Rimmerova sebestředná zbabělost a Listerova snaha všechny zachránit i přes etické dilema.

Jedná se o opravdu nadprůměrnou epizodu, která hravě předčí zahajovací epizodu minulé řady, Twenticu. Hned v počáteční scéně se divák potrhá smíchy, když se Kocour marně snaží zvítězit v pokeru a předstírat poker face. Kocour je zpátky v plné zbroji svoji jednoduchosti a Lister se ho snaží něčemu přiučit, tohle nemůže nikdy zklamat.

Úvodní pokerová scéna z epizody Cured
To je však jen začátek, pak Červený trpaslík narazí na vesmírnou stanici a posádka se ji vydá prozkoumat. Je to poněkud ohrané schéma, zvlášť po minulé řadě, jejíž 3 epizody se odehrávaly přesně v tomto stylu (jistě poznáte, jaké epizody myslím 😉 ): „Neznámá nebezpečná loď/stanice? Pojďme ji prozkoumat!“ Nevím, jak dlouho tohle schéma vydrží, ale doufám, že 12. sezóna přijde i s něčím originálnějším. Tento nedostatek je však při sledování epizody rychle zapomenut, když přijde na řadu startování Kosmiku, scéna, která by skvěle zapadala i do tradičních dílů Červeného trpaslíka (nejvíc asi do 6. řady). Navíc doprovázená hudbou z pera Howarda Goodalla, který pro Červeného trpaslíka skládá hudbu od samého začátku.

Korunu všemu nasadilo Krytonovo vysvětlování účelu Spojené Ameriky, která byla sama o sobě bláznivá (“Když nepodepíšeš mírovou dohodu, tak bude válka, protože chceme mír.”).

O humor není nouze ani když přistávají na vesmírné stanici Spojené Ameriky, protože Kosmik má rozbitý motor a dokáže zatáčet jen doleva (a stanice je jako na potvoru na pravé straně).

Zajímavý okamžik nastane, když posádka zjistí, že jejich jedinou zbraní je Rimmerova sešívačka – trochu neobvyklé, když vezmeme v potaz, že jindy si na průzkumy brali všichni bazukoid.

Vše se ale změní, když na scénu přicházejí hostující postavy – vědec Telford a předměty jeho výzkumu –  Hitler, Stalin, Vlad Napichovač a Messalina. Velice zajímavé je ale ztvárnění “uzdraveného” Hitlera – ten je poněkud zženštilý navíc stále bojuje se svými zvyky. Poněkud neotřelé, ale o to zajímavější. A Hitlera to tak dělá asi nejvýraznější osobou z léčené čtveřice (na druhou stranu je mu ale také věnováno nejvíce pozornosti) a scéna, kdy si se všemi udělá selfie jeho charakter jen vyostří, stejně tak když hraje s Listerem na kytaru. (Hrají písničku Happy Wanderer, kdyby to někoho zajímalo. 🙂 ) Jen tak mimochodem – všimli jste si, že Lister tentokrát uměl hrát na kytaru a nikoho to netahalo za uši?

Blížící se náraz protoplanetky však donutí Trpaslíkovce pomýšlet na útěk a zároveň je staví před dilema, jestli vzít nejhorší postavy z historie s sebou nebo ne. Lister je chce samozřejmě zachránit a já rád vidím, jak propaguje své mírové a férové postoje. To je Lister, jak má být, ne žádný moula, který by vraždil kvůli blbosti z teleshoppingu.

Zlom nastává, když všichni náhle upadnou do bezvědomí a probudí se každý ve své noční můře. Rimmer je pohřben za živa (což svou šikovností málem vylepší na „upálen za živa“), Kocour zavřen do nádrže s vodou, Lister skoro vykastrován a Kryton skončí s hlavou napíchlou na tyči. Bohužel se ze svých smrtících pastí dostanou moc rychle, a veškeré napětí je tak pryč.

Na konci se ukáže, že tím, kdo je všechny chtěl zabít, je profesor Telford, který je zároveň jediným pacientem vědeckého centra, zatímco ostatní jsou androidi. Telford chce odletět, ale nedokáže nastartovat Kosmika, takže přesvědčí Kocoura, aby se k němu přidal a zabil ostatní… a skončí se střelou v hlavě. Bohužel dost zmatený a předvídatelný konec – dělá to na mě trochu dojem, jakoby se do stopáže nevešlo všechno a museli tak několik scén vystřihnout a tím diváka připravit o část zábavy. Nebo je to nedostatkem tvůrčích sil, i když to asi nebude ten případ (vzhledem ke zbytku dílu).

Jak už řeklo a napsalo mnoho lidí napříč internetem – díl je rozhodně mnohem lepší, než Twentica. Humor je přesně takový, jaký by měl být, Kocour je pořád stejný naivní psychopat (tentokrát to má i s razítkem), což je asi to nejdůležitější pro celý díl. osobně se mi líbil až do chvíle, kdy všechno nabralo až moc rychlý spád, tam je vidět, že 30 minut je prostě pro epizodu málo a Trpaslík by potřeboval trochu nafouknout.

HODNOCENÍ: 5,5 pračky Whirlpool, značka vítězů

Foto: reddwarf.co.uk

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *