20. 11. 2017 | Pan Filuta

Tato recenze nebyla odkoupena společností M-Corp

O M-Corp jsme neměli před jejím odvysíláním skoro žádné informace. Věděli jsme jen, že se jedná o velkou společnost, která odkoupí JMC, že Lister záhadně zestárne a že se jako hostující hvězda objeví Helen George (Trixie Franklinová z Call The Midwife). Čím méně informací, tím více byla epizoda očekávaná.

Už první scéna stála za to a jen potvrdila trend 12. řady, kde zatím všechny epizody měly silný start v podobě opravdu vtipné scény. Je dobré, že se seriál stáří herců nebojí a nesnaží se z nich dělat mladíky. To už jsme viděli v epizodě Krysis, kde Kryton prožíval krizi středního věku, a Listerovi narozeniny v této epizodě jsou dalším pěkným příkladem vyrovnání se s vyšším věkem hlavních představitelů.

Začátek epizody zase přináší malý vedlejší příběh. Stejně jako v Mechocracy i zde se dostaneme k hlavnímu příběhu oklikou, přes zápletku s Listerovým zdravotním stavem a zdravotnickým čipem s velmi kreativním jménem Chippy. Tato technika docela funguje a je už poměrně osvědčená ze starších sériích (například Výměna těl), navíc do epizod vnáší víc humoru.

K hlavní zápletce se dostáváme až když posádka stáhne softwarové updaty, ze kterých se dozví, že Jupiterská důlní společnost byl odkoupena M-Corp, největší korporací ve vesmíru. M-Corp dovoluje, aby její zaměstnanci mohli vidět pouze její produkty. Tady nastává asi nejlepší část celé epizody, když Lister nevidí nic, co nepatří M-Corp, včetně jeho přátel.
Všechna čest patří trikařům a zvukařům, protože tyto scény vypadají opravdu věrohodně. Skvělou práci odvádí také herci, když předvádějí, že něco drží. Zkrátka scény typu “neviditelné pivo” jsou dost propracované a dělají výborný dojem.

V kombinaci s pohřební verzí typické hudby Červeného trpaslíka jsou opravdu depresivní, trochu připomínají 1. sérii, kde Lister seděl v baru a vzpomínal na mrtvé přátele. Je to poprvé po dlouhé době, kdy mi ve filmu nebo v televizi bylo někoho líto.

Samotná společnost M-Corp je úžasnou parodií Googlu či Applu a možná i trochu dystopickou vizí do budoucna. To se ještě víc projeví, když Lister navštíví virtuální prostředí M-Corp, kde ho umělá asistentka Aniter v podání Helen George nutí koupit každou zbytečnost. Červený trpaslík tím dokazuje, že ještě nepatří do starého železa a má co říct i k aktuálnímu tématu.
Problémem trochu zůstává jen strhávání času ze života, které v kontextu nedává úplně smysl a navíc není pořádně rozpracované. Skoro to vypadá, že tato část je v příběhu jen proto, aby maskéři po tvrdé práci na Siliconii moc nezlenivěli a aby se Lister za každou cenu dostal do ohrožení života.

Zbytek posádky se snaží mezitím odinstalovat update M-Corp, což přináší mnoho skvělých vtipných dialogů a jednu vzpomínku na Poslední den v podobě odkazu na strýčka Franka a Rimmerův první polibek.

Bohužel zase trochu pokulhává konec epizody. Nejprve musí Kryton lokalizovat Listera pomocí Chippyho (který by už měl být mimochodem mrtvý, ale Kryton se vymluví, že šlo o smrt počítače) a to je zbytečná scéna navíc, kdy se neděje nic jiného, než že Kryton ťuká do klávesnice.
Smrt virtuální asistentky Aniter a následné pominutí následků Listerova stárnutí je způsobena jedinou dobře promyšlenou větou. Je to dost rychlý konec, který bohužel není v 11. a 12. sérii nijak ojedinělý (např. Officer Rimmer, Krysis, Cured). Je to škoda, protože “zlá Siri” mohla chvíli potrápit i zbytek posádky Červeného trpaslíka.

Na lodi se ještě musí vypořádat s Listerovým filtrem vnímání a jako nejlepší řešení vyhodnotí restartování jeho mysli a následné obnovení ze zálohy. Problémem je, že Listerova osobnost byla v databázi naposledy aktualizována když mu bylo 23. (Mimochodem, zajímavý kontrast mezi Rimmerem, který si data pro obnovení aktualizuje každý měsíc, a Listerem, kterému to je u řitního otvoru.) Kryton pak navrhne obnovit jeho osobnost na základě záznamů bezpečnostních kamer. Tady se každý fanoušek Červeného trpaslíka musí zarazit, když si uvědomí, kolik okamžiků Listerova života se odehrávalo mimo dosah jakékoli kamery. Lister přijde o moment, kdy sám sebe uložil v hospodě pod kulečník, návštěvu paralelního vesmíru, atentát na Kennedyho, vlastní svatbu…

Poslední scéna ale stojí za to. Krásný odkaz na úplný začátek seriálu.

HODNOCENÍ:
6,5 pračky Whirpool, značka vítězů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *