Namasté, bratři a poutníci!

Píši vám tyto řádky, zatímco se můj genom stále ještě vzpamatovává z oné vskutku úžasné pouti. Ušli jsme 4 000 mil svižným tempem, abychom dorazili na slavné poutní místo v ZŠ Květnového vítězství v Praze na Chodově, kde se konal 23. ročník festivalu Trpaslicon zasvěceného onomu vskutku zázračnému ovoci – citrónům.

Hned u vstupu jsem byl varován, že vstup v cestovní obuvi je zapovězen. Musel jsem si tedy nasadit přezůvky, které nedělají černé šmouhy, aby na posvátném linoleu nezůstalo jediné smítko ani sliz. Bylo mi řečeno, že porušení tohoto pravidla znamená vykázání do vnější temnoty hlubokého vesmíru.

Důmyslnost celého festivalu byla naprosto omračující. Viděl jsem věci, které by i můj domovský keř v Indii donutily k údivu:

• TRPÅSLICÖN: V Hlavním sále jsme se pokoušeli sestavit švédskou omlazovací sprchu. Přestože manuál tvrdil, že montáž trvá tři hodiny, my jsme věděli, že to švédsky znamená nejméně tři dny. Podařilo se nám sice přetočit genom některých odvážných poutníků, ale zbyla nám hromada bílých plastových krámů a zarovnávací konzole, u kterých nikdo netušil, co mají zarovnávat.
• Tašky: Viděl jsem onen zázrak, kdy do podivných plátěných stěn uložíte jakýkoliv předmět a pak jej lze odnést! V rámci workshopu jsme si dokonce tiskli vlastní tašky ze 100% caesarijské bavlny.
• Technologie budoucnosti: Společnost ViewSonic Trpasliconu zapůjčila 4K prezentační totemy a interaktivní panely, na kterých byl obraz tak jasný, jako kdybych vykouřil trochu kůry z akátu.
• Konzumace informací: V liniích Britcom, Doctor Who a Sci-fi & Fantasy jsme konzumovali informace ve velké hojnosti, dokud naše nohy nezatančily tanec novorozeného velblouda. Slyšel jsem dokonce mluvit britského velvyslance o humoru, což bylo vskutku úžasné.

Když nás přepadl hlad, zavítali jsme do Bufetu U piráta Luigiho. Nabídka krmě byla famózní – od vindaloo, které v některých probudilo dřímacího démona, až po polévku gazpacho, kterou nám usměvavá obsluha na vyžádání i ohřála, byť se u toho tvářila, jako bychom porušili desáté přikázání. Také jsme sledovali odvážlivce při pojídání pálivých toustů, kde byla absence chuťových pohárků velkou výhodou.

V Caffe Victoria jsem měl možnost ochutnat vynikající Banán v čokoládě… nebo to byl pomeranč, či snad samice hrabáče?

V sobotu večer byla důmyslnost masek v Hlavním sále vskutku omračující. Viděl jsem stovky poutníků, kteří o vítězi rozhodovali pomocí svých malých svítících krabiček s aplikací Con-Bot.

Behěm svého pobytu na Trpasliconu jsem měl tu možnost promluvit s britským velvyslancem, který Trpaslicon poctil svou návštěvou.

Nyní je čas se vrátit. Rozdupal jsem svůj ovladač, abych se ujistil, že tu nezůstanu navždy, a vracím se do roku 23 po Kristu. Pokud se tam chystáte také, pamatujte: Nečtěte moc, plete to hlavu!

Ať je vaše úroda hojná a vaše citróny mají vždy dostatek voltů pro vaši baterii!

Váš Pan Citron

Comments are closed.